Zázrak nedělního rána

Je neděle 25.června 2017 a mě začíná poslední den v lázních. Z různých důvodů jsem nemohla moc spát. Vstala jsem v 5,30 s tím, že si užiju poslední nádherné ráno s výhledem na Praděd. Venku byl klid a nádherný vzduch. Usedla jsem na lavičku, přečetla žalm 139 a napadlo mě, že když mám ještě tolik času do snídaně, mohla bych se po dlouhé době pomodlit celý slavný růženec. Když jsem se začala modlit druhý desátek blížila se ke mně žena. Modlila jsem se polohlasně, ona si přisedla na lavičku začala se modlit se mnou a rozplakala se. Vzala jsem ji kolem ramen, domodlila se "Který na nebe vstoupil" a zeptala se, co se děje. A Marie mi povyprávěla celý svůj příběh - svoje hospitalizce na psychiatrii, svoje trable, to, jak se už mnoho let stará o ležící tchyni a připadá si tady v Jeseníku jako v nebi. Cítila jsem to jako zázrak. Vůbec by mě nenapadlo, co se toto nádherné ráno přihodí.

       Teď jsem se vrátily s Věrnou z kondiční stezky. Úžasné výhledy, motýly, ptáci, srnka, kaplička sv. Kryštofa, jablko, čokoláda, po návratu kávička se zákuskem. Seděly jsme na lavičce u kapličky a zažívaly pocit štěstí a vděčnosti.

       Po obědě bude slavena v Zrcadlovém sále mše sv., pak musím balit a po večeři posedíme u nějakého lahodného moku.

"Chvála Tobě, Pane."