chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Ahoj tati

20. 2. 2021 21:50
Rubrika: vztahy | Štítky: umírání

Ahoj tati,

už měsíc ležíš v jilemnické nemocnici. Před týdnem jsem Tě viděla. Byla jsem navlečená do toho kosmonautského obleku, vidět mi byly jen brýle, které se mi zamlžovaly. Ležel jsi tam s hadičkou v nose, trošičku ses napil, snědl jsi 2 kuličky hrozna a po pár minutách jsi řekl: "Tak děkuju, Lidu, a měj se." Otočil ses ke mně zády, ale obličejem ke slunci.

      Tati, vždycky jsi poctivě pracoval, abychom my, tři tvoje děti, mohly studovat. Vstával jsi v 5.30 a tahal okna, dveře, čichal výpary barev. Při práci ses modlil, nebo jsi zpíval. 

      Vedl jsi nás k víře v Boha, ke sportu i k hudbě. To víš, že se už nezlobím, že jsi mi nedovolil klavír a "vnutil" mi housle. 

       Byl jsi veselý Pepek, kterého měli všichni rádi. Chodil jsi v neděli na kafe k nemocným sousedům, vozil jsi pana faráře na bohoslužby, hrál jsi volejbal. A jak jsme na tebe byli hrdí, když jsi sjel kopeček po jedné lyži! Ano, někdy jsi přišel od Fandy zárybnického hodně veselý, ale druhý den jsi měl výčitky. 

      Budu si tě pamatovat před křížem na kolenou, spokojeného po dobrém obědě, nebo jak zpíváš s Pepou, Fandou a Frantíkem.

      Tati, Tvoje pouť tady zřejmě končí a ty se setkáš s těmi, kteří nás předešli, a nám v nebi u Táty připravíš místo.

Tvoje prvorozená Ludmila

Zobrazeno 1350×

Komentáře

Anežkačeská

Ahoj, krásné svědectví. Jsi úžasně silná žena. Je vidět, že to máš promyšlené. Já bych to tak nezvládla. Hodně štěstí a zdraví, Tobě i tvému tatínkovi.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková