Report třetí

Je neděle večer, jsem příjemně unavená. Ráno spolubylídící chrápala tak, že jsem si šla raději sednout ven na lavičku. Kolem 7.h ranní venku skoro nikdo není. Krátce jsem si zacvičila, pomodlila se a hodinu si četla. Nádhera. Po snídani jedna procedura - střídavá koupel dolních končetin - 15x se šlape v horké vodě a 5x v studené. Nohy se výborně prokrví. Pak jsem s hůlkami vyraila do terénu. No, zapotila jsem se pořádně. A jelikož mám zabarovavcí dioptrické brýle, spletla jsem si červenou a fialovou a šla tak nějak podivně. Ale koupel ve 12,20 jsem stihla. Z vany jsem lezla jak lemra. Odpoledne byla mše sv. přímo v LD v Zrcadlovém sále. Tam si mi povedl dobrý trapas - čekala jsem, až přijde pan farář, abych mu nabídla, že zazpívám žalm. Nikdo nepřicházel a u vchodu seděl postarší tlustý pán. Povídám: "Vy jste pan farář?"

On: "Ježíš, Maria, ještě to tak."

Na mši přišlo kolem dvaceti lidí. V 15h jsem měla sraz s Jendou. Přijeli taky přátele z Hranic. Prošli jsme si jednu stezku, vymáchali se v ledové vodě zdějšího balneoparku a pak šli na kávu. Kavárna u Vincka je sice dražší, ale mají tam velmi chutnou kávu i zákusky. Na pivu jsme byli ve Vídeňské kavárně, ale už tam nepůjdu. Trvalo snad 15 minut než si nás obsluha ráčila všimnout. A podobnou zkušenost mám častěji. Tam, kde si hrají na nóbl podnik to málokdy za něco stojí. Naopak ve venkovských restauracích občas překvapí nejen přijatelnou cenu, ale i kvalitou a milou obsluhou.

Objali jsme se s Jendou, šel spát do svého penzionu. Zítra začínám druhý týden pobytu. Bohu díky.