chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Pouť smíření v Ostrově

13. 5. 2016 9:44
Rubrika: zamyšlení

sobotu 7.5. jsem se zúčastnila poutě smíření v Ostrově. Toto setkání mě velmi obohatilo. Nejen, že jsem získala podněty z přednášek a povzbuzení z modlitby, ale měla jsem radost ze společenství. Velký díky patří hlavně ostrovské farnosti, která poskytla prostory, a farníci se zapojili do různých služeb. Pro všechny bylo připraveno milé přijetí a občerstvení.

            Díky přednášce P.Alvara Grammatika jsem si uvědomila, že i já můžu být sehnutá a čekat na Ježíšův dotyk. Nebo jak nesnadno se nám věří, že se nějaký náš bližní změní, narovná. Italský temperament tady v našich úzkoprsých Čechách potřebujeme. Velkým darem také bylo jít v klidu ke svátosti smíření třeba k nějakému jinému knězi, než kde se zpovídám obvykle. P.Romuald Rob zase v přednášce připomenul, že máme druhým kázat Ježíše zemřelého i vzkříšeného.

            Moc milé bylo, že nový otec biskup Tomáš si s námi věřícími na zahradě neformálně povídal a jedl párky. Při přednáškách seděl v lavici a naslouchal. Byla jsem ráda, nepřijelo i pár farníků ze vzdálené Toužimi. Na bohoslužby tam v neděli prý chodí tak šest návštěvníků.

Vrcholem setkání bylo společné slavení Eucharistie. Tady jsem si uvědomila, že by nebylo nic platné slyšet moudré myšlenky a zažít vzletné pocity, kdyby po setkání nenásledovaly činy.

            Napadlo mě, že by bylo užitečné podobná setkání dělat každý rok, pokaždé v jiné farnosti, abychom se vzájemně povzbuzovali ve víře. Vždyť je nás aktivních katolíků tak málo.

Ludmila Křivancová, Karlovy Vary

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková