Tetiččin deníček - den první

V sobotu jsem začala svou "hlídací dovolenou u sestry, která má pět dětí - Julču 17, Madlu 15, Prokopa 13 a jedenáctieltá dvojčata Zuzku a Johanku. Píšu to, abyste věděli, co vás se staršími dětmi čeká. Moc hezké je, když vyprávějí, co zažily. Dohlížíte, zda mají všechny úkoly, zkoušíte z němčiny, z češtiny, protože se Zu a Jo chystají na přijímačky na osmileté gymnázium, tak se snažíte jim vtlouci do hlavy třeba hlavní města okolních států a snažíte se nevyletět z kůže, když míst Budapešť řeknou Brazílie. 

      "Teto, ale táta nám tuhle koupit chipsy, ale řekl, abychom to neříkali mámě. Ale zase na nás víc řve, když třeba nevyneseme koš." A teto, Terezka je hrozná. Ona řekla, že Zuza od ní opsala úkol a přitom to bylo obráceně." 

Náročné je, když má někdo udělat něco za druhého. To se jim fakt nechce. 

O všem možném se s nimi dá mluvit. A dost se ptají. Třeba holky na menstruaci.

Je třeba kontrolovat úkoly a připomínat, že ještě nehrály na nástroje. Vlasy už si myjí samy a už i Johanka dojde sama do obchodu, což je skvělé, když zapomenete tvaroh. 

Sedmnáctiletou Julču už v sobotu ve 21h naháníte, proč ještě není doma:-) Tož tak.