chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Chvála pěší turistiky

28. 4. 2015 15:56
Rubrika: zamyšlení

Dokážu pochopit lidi, kteří nás nechápou. Chodit jen tak zbůhdarma po krajině, potit se, funět do kopce jen kvůli nějakému výhledu, jezdit špinavým vlakem a místo vepřa, knedla, zela, jíst jen rohlík ses sejrem. Nejsou oni ti turisti tak trochu blázni? Jsou, o tom není pochyb. Ale jsou to milí blázni, kteří i když nepřinesou z lesa, houby, borůvky, ba ani ten klacík, vědí, proč to dělají.

            Turistika jen tak pro zábavu začala ve městech. Na venkově byli lidé rádi, když si po celodenní dřině na poli na chvilku sedli. Ale kolik je dneska lidí, kteří fyzicky pracují? Jistě už převažují úředníci, ajťáci, překladatelé, soudci, učitelé a jiné převážně sedavé profese.

            Takový pěší výlet je totiž opravdu pozoruhodný. Chůze je druh pohybu člověku nejpřirozenější a je-li navíc konán v přírodě, pak nesmírně zdravý. Může ho provozovat téměř kdokoliv – starý, mladý, tlustý, tenký, malý i velký. V přírodě se spojujeme s jinými živými bytostmi – ptáci nám zpívají do kroku, kytky kvetou, na jaře člověk lehce prohloubí víru v Boha Stvořitele – rozkvetlé trnky, třešně, těch květin! Na horách člověk zakusí svoji malost, může se dotýkat kamenů a uvažovat, jak je jeho život proti těmto výtvorům kraťoučký.

            Putování má své kouzlo i o samotě. My ale rádi putujeme s manželem, protože, když se jde, „jdou“ i myšlenky a nám se snáze spolu rozpráví. Také společné zážitky přispívají k rozvíjení našeho vztahu. A kolik lokalit a lokálů jsme už se svým Janem poznala! Ve skupině turistů je zase hezké vidět onu pospolitost, když se dělíme o čokoládu, vyprávíme o životě tu s tím, tu s touhle.

            Další věc, která mě na výletech fascinuje, je prostota. Jen tak být, jen tak si sednout na mez a vytáhnout kus chleba a vodu, pokochat se tím, co jindy ani nevnímá – modré mraky, zelenou trávu, horké slunce, voňavé kytky, umýt se v potoku. Zažít jednoduchost v našem složitém životě. Kolik vesniček roztodivných názvů jsme už prošli! Kolik rozličných kostelů jsme obdivovali!

            Existuje mnoho nejrůznějších sportů, ale chůze láká právě svou jednoduchostí, je levná a nenáročná. Nohy se dotýkají země, ze které jsme vzešli. Hlava a srdce mají čas vnímat krásu v mnoha jejích podobách. Můžeme obdivovat dílo Stvořitelovo i um lidských rukou.

                                                                                                                      27.4.2015

Zobrazeno 1453×

Komentáře

Krasnazena

JančaT - děkujuuuuuu. Jen využívám hřivnu od Pána. Těšte se na druhou knížku. Už se rodí.

JančaT

Eliška88: Jojo, to je opravdu výstižné..:-)
Lidu, už se těším!!

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková