chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Povolal jsem tě tvým jménem

3. 7. 2013 22:28
Rubrika: zamyšlení

"Povolal jsem Tě Tvým jménem"

Toto téma se mi často vrací. V naší nepříliš křesťastnké zemi, kde je v poslední době křtěno málo lidí zůstal ten hezký název "křestní" jméno. Pocházím z Podkrkonoší a tam si nepamatuju, že by někdo říkával "můj mužskej, náš malej, můj starej,můj chlap". Mně se to nějak nelíbí. Vím, že to od těch, kteří tato označení v řeči používají, vůbec není myšleno zle, ale vnímám křestní jméno jako určité znamení.

Dost často rodiče vybírají jméno podle toho, aby se hodilo k příjmení. Jmenuje-li se pan třeba Košťálovitý, tak je skoro za trest dát dítěti křestní jméno třeba Břetislav. Další kriterium při výběru jména, které jsem u známých zaznamenala je, aby dítko nemělo svátek a narozeniny moc blízko u sebe a dostávalo víc dárků pěkně rovnoměrně během roku. Mé kolegyni Evě, která se narodila 23.12. se rodiče pěkně pomstili. Možná, že dostávala tři dárky. Ale zřejmě si je nevychutnala tak jako já, která má narozeniny v únoru, svátek v září,  a Vánoce slavíme všichni v prosinci. A také  jméno musí nějak hezky znít nebo býti dostatečně exotické.

Mně se moc líbí, jak vybírali jména pro své děti rodiče v době starozákonní -ta jména nějak předurčovala jejich nositele, nebo se tu naznačovaly okolnosti porodu apod. Napadlo mě, že často by bylo snad lepší dát dětem jméno až poté, co trochu poznáme, jací jsou. Někdo možná do svého jména doroste. U mě se rodiče trefili snad na 100% - jsem prostě Ludmila, žena milující a milovaná, toužící po lásce.

Někdy se lidé nechají přejmenovat, protože se se svým jménem neztotožní. Chápu to. Kamarádčina bratra pojmenovali Norbert. Nebyli to křesťané, on nevěděl, jak významný světec se pod jeho jménem skrývá, nelíbilo se mu. Tak šel na úřad a je z něj Saša. Katolíci mají výhodu, že si další jméno můžu vybrat při biřmování. Kamarád Honza, který má jako křestního patrona Jana Křitetele, zůstal Janovi věrný a jako biřmovacího zvolil Jana Maria Vianneye. Protože znám dost konvertitů, vím, že dokonce chtěli, abychom jim říkali nikolik jmény rodnými, ale právě křestními - z Ivany byla Klára a ze Simony Benedikta.

Trpí ji někdo úzkostí, vnímám, že potřebuje dvě věci - obejmout a oslovit jménem. Moc se mi líbí, když se jména nekomolí, když se používají v původním znění - třeba "Ludmila" zní jako kněžna, "František" zní krásně a dávam přednost "Petře" před "Péťo". Samozřejmě jinak oslovujeme děti, jinak dospělé. Ale přimlouvám se, abychom křestní jména používali. Byly jsme na pokoji v nemocnici v této sestavě: Alžběta, Monika, Vladimíra, Miroslava, Alena, Lucie a Ludmila.

Náš pan učitel zeměpisu Jiří Stránský, když se s námi v 1.ročníku střední školy seznamoval a četl v seznamu Magdaléna Jandová, otázal se: "Magdaléno, jak ti doma říkají?" "Magda", odvětila Magdaléna. "Dobře, budu ti také tak říkat, Magdalén," nechal se slyšet pan učitel.

Ludmila Křivancová, 3.7.2013

Sdílet

Komentáře

Pavel Husák (yetti) Podle mě, když někdo má narážky na něčí jméno, shazuje toho člověka celého. A když člověk nepřijímá své jméno má problémy se sebepřijetím obecně, protože jméno k člověku patří tak moc, že jaksi sceluje celou jeho identitu. Rodiče vybírají jméno, které soudí, že je hezké. Možná v nějakém případě jde o nepřijetí dítěte, tak mu dají schválně jméno nehezké, ale to je snad výjimka a tam bych možná pochopil změnu jména... Ovšem v jiných případech se dá říci, že každé jméno je nějak hezké. Jméno tak trochu dělá člověka.

Krasnazena Pavle, já si právě myslím, že kdybych se jmenovala třeba Otylie traumatizovalo by mě to tak, že bych se dala přejmenovat. Je to drobnůstka proti změně pohlaví.......... A právě proto, že jméno člověka nějak charakterizuje, není jedno, jak se kdo jmenujeme. Včera jsem přála jedné Bohuslavě a napsala jsem jí, že má hezčí jméno než já. Odepsala, že já zase svému jménu dělám čest:-)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková