chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Povolební kocovina

15. 10. 2012 12:08
Rubrika: zamyšlení

Povolební kocovina

Pracovala jsem ve volební komisi, tak jsem to všechno měla „z první ruky“. Volit chodili hlavně senioři. Voliči KSČM a ČSSD jsou totiž velmi disciplinovaní. Mladí mají asi jiné starosti nebo jim nedochází, že teď se rozhoduje o tom, v jaké zemi budou v budoucnu žít. Kromě předsedkyně komise, což byla dáma středního věku, byli v komisi mladí lidé od dvaceti do pětadvaceti let. Když jsme rozdělávali obálky, tak se při zvětšující se hromádce hlasů pro KSČM smáli. Já ne, mně tuhl úsměv na rtech a začalo se mi dělat nevolno. V komisi jsem se vsadili – tři tvrdili, že vyhraje KSČM, tři ČSSD. V našem okrsku měli shodně po 32 hlasech. Když jsem viděla, že náš karlovarský kraj zčervenal, měla jsem chuť emigrovat. Ale kam? V Evropské unii to jde od desíti k pěti, Amerika mi sympatická není a do expandující přelidněné Číny opravdu nepůjdu. Navíc miluji svou rodnou řeč a naši zem.
Co se to s námi stalo? Přemýšlela jsem, proč tolik lidí volilo komunisty. Myslím, že hlavním důvodem je protest proti vládní garnituře. Lidé slyší z médií o obrovských podvodech ( a to je myslím každému jasné, že vyjdou na povrch jen některé), za komunistů měl každý práci, všichni žili přibližně stejně a nebyli chudí a bohatí.Ti, kteří neměli potřebu vyznávat víru, číst nebo cestovat se asi měli dobře. Zapomněli, že byli jen dva druhy jogurtů, že se stálo ve frontách na všechno, že telefon měli jen vyvolení a nebyl toaletní papír a vložky.
Říkám si, co by nám řekli ti popravení a věznění z padesátých let, ti, kteří museli utéct do exilu, ti, kteří bojovali za svobodu. Pláčou.....
Česká nátura už je taková, že bude nadávat a hrozit holí, místo aby dělala něco pozitivního. Dovolím si tvrdit, že i media dělají medvědí službu. Dočítáme se pouze o skandálech, podvodech, loupežích a vraždách. O lidech, kteří dělají něco pro druhé, kteří nežijí jen pro sebe, kteří se ještě nenechali znechutit, o těch se skoro nikde nepíše. A my všichni máme pak zkreslený obraz světa jako místa, kde musíme mít ostré lokty, nikoho nepouštět do svého bytu ani do svého života.
Byla jsem poslední ročník, který maturoval za totality. Rodiče mi doma vždycky odpověděli na moje otázky, a nebáli se říkat mi své názory na politiku. Musela jsem chodit do pionýra a když si mě spolužačky zvolily za předsedkyni třídy, dozvěděla jsem se, že existuje pouze předsedkyně třídní organizace SSM. A do SSM já jsem vůbec nechtěla! Přečetla jsem mnoho knih o lidech vězněných v padesátých letech. Sama jsem zažila, jak jsem se museli skrývat, když jsme jezdili na křesťanské tábory a když jsem někomu řekla, že jsem věřící, tak si ťukal na hlavu.
Ano, mnoho lidí se ocitlo (často ne vlastní vinou) na pokraji bídy. Sociální systém nefunguje dobře. Ne každý může vydělávat peníze. Ale to pro mě není důvod volit komunisty – zločineckou organizaci, která má na svědomí tisíce životů a hlásá třídní boj. Je to pro mě výzva, abych na to svém malém „políčku“ dělala to, co můžu – vychovávala děti k poctivosti a zodpovědnosti za sebe i druhé, abych budovala hezké mezilidské vztahy. Nadáváním vůbec nic nezměním, jen v sobě budu shromažďovat zlobu.
A kdyby to opravdu nešlo, tak můžu emigrovat a nikdo mi v tom už nebude bránit

Zobrazeno 1617×

Komentáře

ŠpuntT

To máš pravdu..blaničtí rytíři ještě nevyjeli, takže není zas tak zle, aby nebylo hůř:)

Krasnazena

Stačí si přečíst jednu knižku o životě v koncentráku. nebo já dočelta Svlečená do noha ao paní, kteřá bojuju s rakovinou. Ano, máme se náramně.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková