chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

kniha Zamilovanost

27. 5. 2012 14:37

Wunibald Müller - Zamilovanost (Portál 2012)

(W.Müller pracuje jako psychoterapeut a spolu s A.Grünem vede dům pro duchovní obnovy v Münsterschwarzachu.)

Knížky se vám můžou líbit, můžou vás povzbudit, oslovit, šokovat. Knížka Zamilovanost ale bez přehánění změnila můj život. Sedla jako "prdel na hrnec":-))))))) Svůj výtisk mám celý podtrhaný tužkou a nikomu ho nepůjčím. Stal se mým pátým evangeliem, doslova radostnou zvěstí. Zamilovávám se často a někdy mě to velmi vyčerpávalo, ba ničilo.

Když je žena vdaná, což jsem už 15 let, není příliš žádoucí se zamilovat. Vždycky jsem z toho byla spíš nešťastná, bylo to ničící. Řešila jsem to ve svátosti smíření, brala jsem to pouze jako pokušení, které je třeba odhodit a prosit Boha, aby už nic takového nepřišlo. Navíc jsem měla dojem, že takový blázen, který se zamilovává, jsem pouze já. Ano, bylo mi řečeno, že za to možná může mé příliš široké srdce, ale ten zdvižený prst - bacha, chodíš po hraně!, ten tu byl pořád. A teď se mi dostala do rukou kniha, kde autor píše, že každá zamilovanost nás může proměnit a přinést do našeho života mnoho dobrého. Mám svoji knížku celou ohamtanou, mám v ní poznámky a při čtení jsem vnímala, že ji autor psal pro mě, ačkoli se neznáme. Nechybělo mnoho, aby mi do knížky začaly kapat velké slzy vděčnosti.

Hned na začátku mě autor potěšil, když napsal, že má k zamilovanosti pozitivní vztah. A před četbou doporučuje, abychom naslouchali srdcem. Trochu mě sice vylekal, když napsal: "Jsou lidé, kteří se zamilovávají znovu a znovu až do vysokého věku." (A já s naději vzhlížela k padesátce, že se to konečně zlomí a budu mít pokoj:-)

Přemýšlím, které úryvky mám citovat, aby recenze nebyla na pět stránek a abych vypíchla to nejpodstatnější.

"Zamilovanost způsobí, že začneme toužit po rajských poměrech. To není jen iluze a bláznovství. Působením jiného člověka se v nás začne probouzet hluboko skrytá touha. Odhalíme způsob prožívání, který nám do té doby zůstal utajen. Kdybychom se nezamilovali, o něco důležitého bychom přišli."

 

Autor upozorňuje na to, že i člověk žijící v celibátu, lidé ženatí a vdaní, by měli počítat s tím, že se zamilují a neměli by se toho bát.

"Skutečnost, že žijete ve celibátu, nevylučuju, že se zamilujete nebo byste se mohli zamilovat. Rozhodně jsem se setkal s mnohými muži a ženami, kteří žijí v celibátu a chtějí tak žít i nadále a kteří se někdy v životě zamilovali. Koho láska zasáhne, toho zasáhne. Nikdo se neptá, jestli on či ona chtějí. Zamilovanost je cosi archaického, patří to tedy od základu k lidské výbavě."

 

Autor bere zamilovanost vážně a umí ji vidět pozitivně. Vnímá ji jako obrovskou sílu, která může proměnit náš život. Když se do někoho zamilujeme, neznamená to přece, že ho hned chceme uchvátit a chceme ho dostat do postele. Pokud zamilovanost necháme Bohem přetavit a proměnit, může se stát velkým zdrojem energie, může nás proměnit a naučit nás milovat.

Pro mě osobně jsou nejdůležitější tyto dva odstavce knihy: "Dokud se zamilováváte, nejste ještě "úplní". Zamilovanost se tak stane celoživotním procesem (no, potěš!), při němž budete opakovaně prožívat okouzlení a vystřízlivění. Není to však bezúčelný proces, pouhé opakování, jako když se přehrává film. Při každém za-milování a od-milování se proměníte, probudí se ve vás nové stránky, vyprýští nový pramen, který, když jste otevřeni novým zkušenostem, bude přínosem pro váš život."

W.Müller neříká, když se zamilujete, spalte mosty a jděte za svým citem, vůbec ne. Ale pomáhá, abychom se zbavili strachu ze zamilovanosti. Ať jsme jakéhokoliv věku či stavu, můžeme se na zamilovanost dívat pozitivně, dokonce za ni Boha chválit a děkovat, když se nám přihodí.

Na konci knihy je stěžejní poselství: "Poddejte se zamilovanosti. Všem těm krásným podivuhodným zážitkům, které s ní přicházejí. Zároveň se však nedejte zaslepit plamenem vášně a dejte se na cestu, na jejímž konci stojí skutečný člověk - takový, jaký je. To se vám podaří, když to mimořádné, co vás na něm uchvacuje, najdete sami v sobě. Když zdoláním temné noci v sobě odhalíte boží plamen, smíte zakusit duchovní sílu jako nejpodstatnější část, jako rozhodující díl vlastního života.

Tak jsem se poddala a bylo to krásný:-)

Zobrazeno 3319×

Komentáře

Lucie007

Krásný a zajímavý článek:-) Knížky od A. Gruna mám moc ráda. Nikdy mě nenapadlo, že se někdo může celý život zamilovávat. Každý asi máme něco, někdo se zamilovává, někdo má jiný problém. Zamilovala jsem se taky několikrát, ale vždycky když to dopadlo blbě, jsem si říkala, že už nechci.
Ted jsem vdaná, takže jsem se asi musela ještě zamilovat:-), i když někdy opravdu nevím, jestli jsem byla zamilovaná anebo to bylo z rozumu:-)).
Každopádně manželství je velká škola jak se naučit milovat. Milovat bližního jako sebe sama, milovat Boha.

Přijde mi, že je to všechno proto, abychom se naučili být pokorní a důvěřovat Bohu.

Krasnazena

Vidíš Lucie- a mně už by asi nestačily prsty na obou rukou, kdybych měla spočítat moje zamilovanosti:-) Dnes mě ráno pobavila píseň Lenky Filipové. "U každého dostaví se částečné zatmění srdce, jenže u mě dostaví se úplné zatmění srdce." Chcetala jsem se u čištění zubů.

Zobrazit 8 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková