Svoboda volby

Svoboda volby

Žijeme ve světě, kde máme všeho dostatek. Je velmi obtížné správně volit z mnoha možností, které se nám nabízejí. Začíná to jogurty a končí výběrem akce, které se zúčastníme. Jsme-li nerozhodní, bojujeme svoje bitvy každý den. Začněme těmi jogurty. Přijdete do supermarketu a tam je jogurtů celý regál - bílých, s příchutí, s ovocem, bio, velkých, malých, s lupínky.Který si vybrat? Nejlevnější, nejzdravější, s delší trvanlivostí? S jogurty to ještě nějak zvládneme. Pak ale přijde oblast našeho volného času. Většina z nás má dojem, že trpí jeho nedostatkem. Jsme-li milovníky kultury, výběr je omezen množstvím peněz na kontě či v peněžence. Divadelní představení stojí běžně 300 či 400 Kč. Kino stovku, ale dobrých filmů zase není tolik a na ty průměrné si počkáme, až je budou dávat v televizi. Ale co další oblasti života? Jedna kamarádka zve na návštěvu, v tamhleté rodině by bylo třeba pomoci, sbor ve farnosti nemá kdo vést, někdo by se měl ujmout ministrantů. Abych nevážil metrák, měl bych provozovat nějaký sport. Nabízí se množství akcí v církvi - támhle koncert, tu duchovní obnova, setkání mládeže, zajímavý seminář. Jak se z toho všeho rozhodování nezbláznit? Jak najít mantinely?

         Taková knihovnice prožívá ještě další martyrium. Kolegyně z katalogizace přinese hromádku nových knížek. Je to rozkoš balit nové knížky a laskat se s nimi! "Tuhle si přečtu, jé a tuhle...." A tuto si aspoň prolistuju. Knihovnice začátečnice si píše seznam knih, které si určitě musí přečíst. Seznam už velikostí připomíná roličku toaletního papíru, kupička knížek u postele se nápadně vrší. Času na čtení je málo. Musíme uvařit, uklidit, vyžehlit, zaběhat si, s kamarádkou zajít na kafe a na čtení zbývá, když to dobře jde, půlhodinka před spaním. Chvála dlouhým cestám vlakem, chvála nedělím, kdy si člověk nicnedělání nevyčítá! Knihovnická askeze spočívá v tom, že si prostě musím vybrat. Je třeba se rozhodnout a pak se dát do čtení. Knížky nemají být v knihovně jako dekorace. Ano, z deseti, které se mi líbí, přečtu jednu dvě, ale z nich můžu mnohé vytěžit pro sebe i pro jiné. Kdo čte, žije několik životů a nikdy se nebude nudit. Horší by bylo, kdyby taková knihovnice nebyla schopná vybrat nic a jako ten oslík mezi dvěma kupkami sena - jí by chyběla duchovní potrava.

Zapálený cestovatel také za život nenavštíví všechna krásná a pozoruhodná místa. Milovník hudby nikdy neposlechne všechny úchvatné nahrávky.

         Ani přátelit se nemůžeme s každým, s kým je nám dobře a s kým bychom si rozuměli. Vztahová kapacita je omezená. Můžeme ty lidi nosit v srdci, ale nemůžeme si s každým psát, telefonovat, navštěvovat se. Tím víc žasnu, že si někdo právě mě vybral za přítelkyni. Právě já mu stojím za to, aby vztah se mnou budoval. TO JE DAR! Možná malý zázrak!

                  Dospělý člověk umí volit. Svoboda není možnost dělat si, co chci, ale schopnost rozhodovat se od dobrého k ještě lepšímu.  Můžu se dívat v televizi na film, ale lepší je si číst nebo se modlit. Můžu si někdy dopřát den v posteli, ale možná by bylo užitečnější vyrazit do přírody.

         Zítra to začne zase od rána - dám si kafe nebo čaj, chleba se sýrem nebo

 s medem, vezmu si tohle tričko nebo jiné? Komu nebo čemu se budu věnovat? Svoboda je krásná, ale náročná. Bez Ducha svatého se z toho lehce, lehoučce můžeme zbláznit:-)

         Vybavuje se mi jedna píseň: "Nemusíš vidět všechny krásné ženy, tisíckrát víc ti dává Pán, nemusíš zažít všechna dobrodružství, tisíckrát víc ti dává Pán. Nemusíš dělat, všechno, co tě láká, tisíckrát víc ti dává Pán. Všechno krásné, čeho se vzdáš,najdeš znova až se setkáš, s Pánem, který tak rád tě má, že ti stokrát víc krásy dá."