Přejeme si s přáteli požehnaný klidný Advent. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že právě v Adventu se na nás valí spousta povinností. Souhlasím s tím, že "jaké si to uděláme, takové to máme." Ale.... Nežijeme ve vzduchoprázdnu nebo v klášteře. Žijeme v tomto světě - když si pustíme rádio, tak už od začátku prosince slyšíme koledy. Chceme upéct nějaké cukroví, uklidit byt, abychom se v něm na Vánoce cítili hezky, chceme obdarovat své přátele. Pokud máme velké rodiny, tak kupujeme třeba i 20 dárků - a to znamená: vymyslet je, nakoupit či vyrobit a zabalit.
Musím se někdy ironicky pousmát nad tím, že právě Advent by měl být dobou ztišení. Když ráno usedám k adventnímu věnci aspoň 3x týdně, snažím se zpívat roráty a už mi v hlavou pluje, co mě ten den všechno čeká. Kamarádka má čtyři děti a pořád jsou nějaké akce - besídky, zpívání, koncerty. Kdy má najít čas na ztišení?
Někdy mám dojem, že se z těch všech akcí zblázníme, že budeme přecpaní kulturou jako o Vánocích bramborovým salátem. Čím jsem starší, tím víc mám ráda klidné večery či neděle, kdy nikam nemusím a jen tak si dáme s manželem po obědě šlofíka, v klidu popojíme kávu a pak si čteme nebo hrajem nějakou stolní hru.
Asi by měl mít člověk odvahu prožít Vánoce i netradičně - třeba v klášteře nebo odjet do teplých krajin.
Daří se vám mít přípravit své srdce a ve zmatku světa okolo se nenechat zahltit?
@tkanickauboty: Me to rekl uzivatel @Leopold, nez se smazal. Je to jeden mimistrant z UB.
@Tkanickauboty: Jeste, ze je to jen u pubertalnich studentiku ;)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.