Minulý týden jsem měla neschopenku. Rozvažovala jsem nejdřív - přecházet to, nepřecházet? Pak mi napsala kolegyně - "vezmi si neschopenku", tak jsem ji poslechla. První tři dny jsem proležela, pak jsem se postupně uzdravovala. Četla jsem knížku "Láska s chutí makronky" a byla tak sugestivně napsaná, že jsem dostala chuť péct. A taky jsem vařila obědy, připravovala večeře, každý den jsme si s manželem dávali kávu a protože má problémy se zrakem a špatně vidí v šeru, předčítala jsem mu večer. Už několik měsíců téměř nemine den, abych mu nečetla. Lehnu si na koberec, on leží na gauči, popíjíme čaj a já čtu.
Nejdřív mi bylo fakt mizerně a kašlala jsem jako velký pes. Pak jsem se ale oklepala a užila jsem si to. Tedy myslím upřímně, že jsme si to užili oba. Měli jsme totiž na sebe čas. A já nikde netrajdala - nechodila jsem posedět s kamarádkami, na cvičení ani do kostela. A protože můj muž má jako hlavní jazyk lásky soustředěnou pozornost, byl opravdu spokojený. Jasně, neuklidila jsem všechno, co jsem chtěla, ale ten čas byl požehnáním pro naše manželství.
Co čteš manželovi?
Eliška - teď Pouští a pralesem od Sienkiewicze.
Tohle se mi líbí. To musíme s manželem taky praktikovat....
@Eliška - to čtení je fakt úžasná aktivita, nevěřila bych tomu,kdybych to už půl roku nedělali.
krásné :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.