Jsem v kostele doma, protože jsem do něj byla nejprve vožena a pak do něj sama chodila či jezdila. I mešní písně jsem tedy slýchávala od útlého věku. Musím ale říct, že kdyby ty texty slyšel nějaký dnešní mladý člověk, zřejmě by jim téměř nerozuměl a někdy by se asi musel i zasmát. Některé texty jsou už více než 100 let staré.
Včera se zpívala "cukrárna" - píseň 840 Všichni boží vyvolení, kde se v každé sloce opakuje "milému Ježíši, dobrému Ježíši, sladkému Ježíši." Ježíš ale přece není nějaké lízátko! Přesto mi to nešlo z hlavy. Dnes se řekne "je sladké" ještě tak o miminku.
Ovšem 301 - to je Ó, můj nejsladší Ježíši - takže ta předčí i turecký med. Té můj kamarád varhaník říká "sacharidy". Mešní písně by potřebovaly revizi. Myslím, že kvůli nim trpí tak úžasná a důležitá událost, jakou je mše sv.
"Díky tomuto se zrodil Svatohavelský zpěvník, který se dočkal nového vydání v roce 2008."
Pozoruhodné dílo, které ale asi nikdy nemělo šanci prosadit se mimo vysoce specifické prostředí týnské farnosti. Mrtvá památka, knížka do knihovničky pro týnské fandy a zasvěcence.
:D dobré přirovnání, to by mě nenapadlo. U nás ve farnosti se teď častěji zpívá skladba ze které se bere i vyznání víry a beránku boží v jiné tónině a pokud nemáte kancionál jste nahraní protože vám nepomůže ani mobilní appka
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.