Broskvoň
Pocházím z Podkrkonoší a tam i brambory rostou dost ztuha. Jediné, co jsme doma sklízeli ze stromů, byla jablka. Pro ostatní ovoce se jezdilo „do kraje“. Meruňky občasně kdo přivezl z Moravy. Ani zelenině se moc nedařilo.
Minulý týden jsme byli na pár dní na dovolené v Želivi, který leží kousek od Pacova a Humpolce v kraji Vysočina. Letos bylo velice teplé jaro a stromy tudíž přetékají ovocem. Kamarádka Evička byla nadšená z letních jablek. Cpala si je nejen do kapes, ale i ona se jimi cpala. Mohli jsme se napást malin i borůvek. Došli jsme do Červené Řečice. Zahnali jsme žízeň pivem, podívali se, jak se vyrábí dobrá nefalšovaná zmrzlina. A pak jsme pokračovali pěšky zpět do Želivi. A tu jsem ji uviděla. Broskvoň, která byla obtěžkaná svými plody. Vypadala jako žena před slehnutím. Broskve byly ve tvaru krásných ženských ňader, nádherně vybarvené. Větve se prohýbaly pod tíží plodů, jedna byla dokonce zlomená. Dívala jsem na tu hojnost a broskvoně – ženy. A nemusela jsem ani ochutnat a přesto jsem si připadala nasycená. Takovou bych chtěla být – přinášet nádherné šťavnaté plody, na které by byla radost pohledět. A lidé by si utrhli, zakousli by se a sladká šťáva by jim tekla z pusy. Když jsem si tu broskev prohlédla, představila jsem si muže, který se s úctou a něhou dotýká plných ňader a napájí se láskou své ženy.
@Cink2: A ještě se omlouvám, jestli ti připadlo, že jsem Tebou v této (ne)diskusi opovrhoval. Tvá zkušenost a názor jsou součásti Tvé osobnosti. Mrzí mě, žes to vzdala...
??
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.