chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Rozkvetlé čtyřicátnice

29. 6. 2018 13:47
Rubrika: zamyšlení

Rozkvetlé čtyřicátnice

Letos v únoru jsem pozvala spoustu kamarádek z celé republiky na oslavu mých narozenin. Pár jich přišlo, a ač se vzájemně většinou neznaly, prožily jsme moc hezký večer. Přišla taky Lucka. Vím, že se před asi rokem rozvedla. Nebylo to nijak lehkomyslné rozhodnutí. Má v péči dva dospívající kluky. Moc jí to slušelo. A hlavně zářila.

            Někdy ženy po čtyřicítce opravdu rozkvetou. Mám pár kamarádek, se kterými se bavíme narovinu a i o velmi osobních věcech. Občas ty ženy musejí udělat nějaký opravdu obtížný a náročný krok – vzepřít se rodičům, kteří jim příliš zasahují do života, odejít od partnera, se kterým jsou nešťastné aj. Některé ženy žijí jenom svými dětmi. Když děti vyletí z hnízda, jsou nešťastné a nemají životní náplň. Moje kamarádky „rozkvetlé čtyřicítky“ většinou dělají dvě podstatné věci – realizují se a dělají něco pro druhé lidi.

            Lucka je ženou, která pracuje v neziskovce, je velmi šikovná, spousta věcí ji baví. S Luckou je radost pobýt, má smysl pro humor, neustále se vzdělává. Naučila se mít se ráda, dělat něco pro sebe. Chodí ke kadeřnici, začala běhat, cestuje.

            Maruška byla takovou poctivou, ale posmutnělou katoličkou. Učila náboženství, chodila uklízet na faru, navštěvovala babičky v domově důchodců. Ale byla sama a vypadala nešťastná. Pak se zamilovala. Na první pohled rozkvetla. Začala o sebe víc dbát, hezky se oblékala. Když jsem ji potkala, bylo to, jako když za mrakem vyjde slunce. Byla to proměna přímo hmatatelná. Pořád byla hodně činná ve farnosti, ale ten vnitřní motor už byl jiný. A brzy bude svatba a Maruška se bude stěhovat.

            A pak ještě Anička, padesátnice. Prožila náročné manželství, psychický teror, často ke mně chodila brečet. Roky se snažila manželství zachránit, chodila na terapii, pak i na párovou terapii, hodně lidí se za ně modlilo. Pak už brala i léky na nervy. Bylo pro ni jako pro katoličku velmi těžké se rozvést, ale odnesla by to zdravotně. Už skoro nejedla, nespala. Teď je to rok od rozvodu. Už se jí vrátila barva do tváře, přestala se stranit lidí, dodělala si VŠ, cestuje, chodí za kulturou. Vypadá spokojeně. Ale bylo to velmi klopotné. Vážím si jí, že to udělala.

            Víte, co dělá radost mně? Když mi několik kamarádek nezávisle na sobě řeklo: „Lidu, co se s Tebou stalo. Ty jen kveteš?

 

                                                                                                        

Zobrazeno 1219×

Komentáře

Krasnazena

Toto v žádném případě není návod na to, že se máme rozvádět, jen zamyšlení nad tím, čím vším musejí někdy ženy procházet, než najdou svou životní cestu.

le_marketa

Diky za clanek!

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková