chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

21 let spolu

14. 6. 2018 13:11
Rubrika: vztahy

Když spolu žijí asketický turista a vášnivá labužnice

Před sedmi lety jsem napsala zamyšlení po 14 letech manželství, je věru čas na další. 14.6.2017 tomu bude 21 let, kdy jsem šla s Janem k oltáři. Pravda, těch 7 let, které máme za sebou od poslední úvahy, nebylo vůbec jednoduchých. Ve 40 letech jsem byla hospitalizovaná na psychiatrii s depresemi, pak přišla příšerná manická epizoda, kdy se málem ze mě zhroutil manžel. Poslední rok mám různé pochybnosti o sobě i o nás já. Jako kdyby docházelo na lámání chleba. Zamilovanosti zbyl už jen kousek. Je potřeba stavět hlavně na přátelství. Možná chceme od manželství víc, než nám může poskytnout. To, že se jeden na druhého těšíme, že je nám spolu hezky, rádi spolu trávíme čas a náš domov je místem spočinutí a odpočinku, rozhodně není málo.

                Před pár měsíci mi nějak v našem vztahu vůbec nebylo dobře. Někdy jsem zuřila, jindy plakala, probírala to na terapii, s knězem. Ten mi poradil výbornou věc – „uvědom si nebo sepiš, čeho si na Jendovi vážíš, co hezkého jste už spolu prožili.“

                Nevím, zda to máte podobně, ale pro mě je mnohem lehčí chválit někoho jiného než manžela. Opravdu se na to musím soustředit. Vědomě si musím všímat toho dobrého, co dělá a ne pořád vidět to, co dělá špatně.

                Co jsem tedy za dalších 7 let pochopila? Že moji obrovskou potřebu lásky žádný muž nenaplní. Jedině Bůh může naplnit mé srdce. Že se člověk musí naučit žít s nedokonalostí vlastní, druhých i světa. Že neexistuje žádné obrovské hrdinství, ale cesta denních malých radostí či obětí. Že se chci snažit komunikovat i když to někdy stojí tolik sil.

                A ještě jeden poznatek, který budu předávat hlavně těm, kteří se na svatbu budou chystat. Zjistěte, jaký jazyk lásky má váš partner a naučte se jít mluvit – viz Chapman Pět jazyků lásky. Jste-li dotykový typ, vezměte si ideálně taky „dotykáče“, jinak budete stále strádat. Jazykem lásky mého muže je pozornost a společně strávený čas. Když mu chci udělat radost, tak s ním jsem, třeba se dívám na televizi i na něco, co bych si sama nevybrala, jdu s ním na výlet. Stále se taky snažím popovídat si s ním u kávy.

                Jako skvělý společný projekt se jeví naše CK Chroštík – organizujeme pěší výlety pro přátele. Hodně nás to spojuje. Manžel výlety vymýšlí, já organizuju lidi. Netušili jsme, když byl před lety první výlet, že se z toho stane tam prima parta lidí. Takže moc hezké je dělat něco společně pro druhé.

                A ještě jednu hezkou společnou aktivitu jsme objevili – hlasité předčítání.

A když už je ta zamilovanost skoro pryč, tak je potřeba budovat lásku v maličkostech všedního dne a vážit si druhého v jeho jinakosti. K tomu ať nám pomáhá Bůh.

 

                                                                                

Zobrazeno 2404×

Komentáře

Krasnazena

Leni-3018 - to je krásný letopočet:-)

Lenka Dvořáková

Pardon 2018... překlep

Zobrazit 23 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková