Je to úkol pro mne?

Včera večer mi bylo do breku z únavy - osm hodin v práci - zaučuji novou kolegyni, dopisovali jsme granty, odpoledne školení. Pak jsme vyrazili s manželem koupit zimní bundu. Nákupy oblečení s manželem se podobají výstupu na vrchol hory v horkém dni - pot, vztek..... Ale sláva, bundu jsme ve třetím obchodě opravdu vybrali a koupili. Protože jsem matla, pořád si pletu, že obchod CaA není v OC Varyáda, ale v Tescu. Měla jsem tam poukázku na slevu a vím, že v tomto obchodě seženu na sebe poměrně levné džíny, které není nutno upravovat. Tak jo - zakoupeny dvoje džíny a dvoje legíny. Těšila bych se bývala domů, ale byli jsme pozváni na návštěvu k manželově bývalé spolupracovnici. Je to velmi milá žena, ale člověk už někdy prostě nemá tu správnou společenskou energii. Příchod domů ve 21.30, nádobé neumyté, podlaha nezametená, prádlo neuložené. Píšu vedoucí, že si dopo vezmu náhradní volno za přesčasy. Nejraději bych dnes postel vůbec neopustila.

          Spasitelský komplex ve mmě stále přetrvává. Komu by ostatně taky nedělalo dobře, že s ním chce jít na kafe či víno jedna kamarádka, paní učitelka, která vodí děti do knihovny, přítelkyně připomene, že jsme se už půl roku neviděly. Pak přijdou výčitky, že nevolám tchyni, nenapsala jsem Portálu žádnou recenzi, i když jim to už pár měsíců slibuju. Nechodím na koncerty do kostela, protože už nutně potřebuju být sama v tichu, nenavštěvuju přednášky křesťanské akademie, protože už mám přeplněnou hlavu, a ona nechce přijímat nové poznatky. Složenky z Katolického týdeníku bez milosti trhám, protože můj účet je skoro prázdný. Ale nejde mi to zlehka.

           Vymyslela jsem si háčkování záložek pro hospic, s kamarádkou jsme koupily vánoční dárek pro chlapce z Ukrajiny. Ale ono nejde jen o to ho koupit, má být i správně zabalený, včas doručený do olomoucké charity. Pak jsem si vymyslela vánoční zpívání v knhovně. Protože jsem dětské oddělení měla dva měsíce zavřené kvůli neschopence své kolegyě a musela být v odd. pro dospělé, čeká mě před Vánocemi ještě asi 15 besed pro děti. A já už nějak dožužlávám. Úplně nejraději bych se vrátila do lázní a klidně tam zase tři týdny pobyla.

           V člověku se sváří dvě věci - lenost a pak hektičnost, že bych měla tohle, tamto a ještě toto bych snad stihla. Ale otázkou je, zda právě tuhle aktivitu chce po mě Hospodin nebo je to jenom můj výmysl. Někdy dokonce aktivita, kterou se zviditelním a potvrdím si, že jsem dobrá a za něco stojím.

         Zítra odjížím na víkendovou duchovní obnovu do ticha. Chci si vzít papír a škrtat s Hospodinem - tohle, Pane, není aktivita pro mě a tohle taky není nutné.

Kéž by nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil!