chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Lidé duchovní a bytosti smyslové

24. 9. 2017 20:36
Rubrika: zamyšlení

Strávila jsem s manželem týden ve Vsetínských vrších, hodně pršelo. Určitě by se našli lidé, kteří by svůj turistický plán značně zredukovali a místo toho navštěvovali muzea nebo si četli. Můj muž ale turistiku a přírodu zbožňuje, jsou pro něj zdrojem rozkoše. Když jsem ho tak na našich toulkách sledovala, došlo mi, že jako se lidé dělí na malé a velké, tlusté a tenké, povídavé a málomluvné a ještě všelijak jinak, bylo by možné je též rozdělit na lidí duchovní - kochače a na lidi smyslové, či jak to nazvat. Možná by stálo za to zamyslet se i nad tím, zda mi největší radost z mých smyslů působí zrak, sluch, čich, chuť či hmat.

      Po dvacetiletém manželství jasně vím, že můj muž je kochač. Vyleze na kopec a zvolá: "To je náááááádhera." Toto zvolání pak opakuje ještě mnohokrát. Možná mu v koutku duše závidím, jak málo stačí k jeho téměř dokonalému štěstí. Nepociťuje žízeň, hlad, chlad, přestane vnímat čas. Krása u něj prostupuje očima. Já jsem typ smyslový a abych si něco opravdu užila, musí ten zážitek nějak přejít přes tělo - kromě chuti, kterou mám velmi vyvinutou, potřebuju hmatat. I na ten strom či trávu či ráda sáhnu. Člověka potřebuju pohladit, obejmout, jídlo mě dokáže nadchnout - voní, chutná. I erotickou stránku mám více rozvinutou než muž. S nadšením vnímám výřivku, teplou deku, masáž, chutný nápoj. To, co prochází tělem se mně přivádí k rozkoši.

      Zkusili jsme si s mužem vzít naši partu CK Chroštík a její jednotlivé členy zařadit do těchto dvou kategorií - lidé spíše duchovních a lidé smyslových. U některých to bylo jasné, pár je jich spíše nevyhraněných.

      Já si musím uvědomit, že když po svém muži chci objetí ve chvíli jeho kochání, tak ho ruším, mohu ho rušit i tím, že mu připomenu, aby se najedl. V extrému by ale kochači mohli umřít hladem či žízní. Lidé smysloví by zase mohli podlehnout obezitě.

       V církvi katolické byli myslím vždy přeferování asketé, ale mně je útěchou, že Ješží vzal na sebe tělo se vším všudy, veselil se na svatbách, nechal si smáčet nohy slzami a utírat si je vlasy. Však o Něm také říkali, že je žrout a pijan.

 

Zobrazeno 1028×

Komentáře

Ivka-Iva-el

My jsme jednu dovolenou v Jeseníkách absolvovali z 90% v pláštěnkách a moc rádi an to vzpomínáme :-)

organo

Já jsem taky kochač. Před lety mi v Jeseníkách 10 dní téměř propršelo - nebo aspoň mžilo, ale chodila jsem furt. Tak trochu i pudem sebezáchovy :-) - chatička u lesa, dřevěná malá, bylo v ní docela zima - tak jsem se svižnou chůzí zahřívala.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková