O manželském sexu otevřeně

Sedím u PC a přemýšlím, jak začít. Jak je to se sexem v manželství? Ono to určitě nezačíná až v manželství, ale už v dětství, v rodině.

            Jsem ročník 1971 a o sexu se u nás doma moc nemluvilo. Jsem vděčná mamince, že nám včas vysvětlila, co je to menstruace. Už to byl pokrok. I to, že se musí spojit spermie s vajíčkem, jsem věděla. Co mě ale zajímalo nejvíc, jak se ta spermie do vajíčka dostane, a to jsem se nedozvěděla. Knížek bylo málo, myslím, že už existovala Děvčátka, na slovíčko. Něco jsme se dozvěděli při biologii člověka v 7.třídě.

            Byla jsem dítě živé, nabité emocemi i sexuálně a vždycky jsem se za to styděla a z různých dle mého názoru hříšných myšlenek se i zpovídala. Když se na to všechno podívám zpět z pohledu mých 46 let a po tříleté psychoterapii, musím přiznat, že vyrůstat v katolické rodině, kde je šesté přikázání asi tím nejdůležitějším z Desatera, nebylo jednoduché. Měla jsem milující skvělé rodiče, ale v naší vsi bylo největší ostudou, když se dva mladí katolíci museli brát. Teprve na teologické fakultě jsem probírali morálku a Bohu díky, nám přednášel ženatý teolog z Linze prof. Renöckl. I v pedagogice a psychologie jsme mluvili dosti otevřeně. Nezapomenu na slova naší učitelky pedagogiky, když nám řekla, že šesté přikázání není náhodou až šesté. Lidé se nezpovídají z toho, že někoho nenávidí, že v neděli neodpočívají, že jsou závislí, mají jiné bohy, ale z toho, že masturbují, ano. Pokud měla moje přítelkyně zpovědníka, který ji říkal, že je masturbace těžký hřích a ona musí vždy, když se jí to přihodí ke zpovědi, myslím, že může být zaděláno na pořádnou neurózu. A vím z rozhovoru s dospívajícími, že právě kvůli masturbaci přestanou chodit ke svátostem úplně. Jak se asi cítí šestnáctiletá dívka, když má tohle říkat knězi ve zpovědi? No, příšerně.

            Další kapitolou je doba chození. Jsou i tací kněží, kteří vám přesně řeknou, co je ještě dovoleno a co už ne. Sáhnout na kolínko snad ještě, ale na stehýnko? No to v žádném případě! V dnešní době se strašlivě protáhla doba od zralosti pohlavní do dospělosti ekonomické. Dříve se lidé ženili a vdávali dříve, a tudíž i přirozeně sexuálně žili. Pokud máte to štěstí, projdete dobrou manželskou průpravou, kde se mluví o komunikace, vztahu k příbuzným, nakládání s penězi a taky o sexualitě. Ideální je, když přípravu vedou manželé a kněz pak na pár setkáních probere manželský slib a obřad. A pak to přijde – už je všechno dovoleno, ale….. Pokud si snoubenci nezvykli o své sexualitě mluvit už v době známosti, nepůjde to lehce. Katolické páry určitě probírají PPR, počet dětí apod.

            Co se mi v manželství osvědčilo je mluvit zcela otevřeně o tom, co se mi v sexu líbí. Jednu věc považuji za zásadní – velké procento žen nedosáhne vaginálního orgasmu, ale klitorálního. Proto, chce-li muž ženu uspokojit, měl by ji po souloži dráždit na klitorisu. Většinu mužů více vzrušuje pohled – proto je skvělé erotické prádlo, většinu žen zase dotyk. Je potřebné si v klidu sednout a říci si o svých erotogenních zónách a promluvit si i o nekoitálních aktivitách. Výbornou knihou, která může pomoci, je Tajemství milování (vydal Návrat domů). Nadějeplné je, že sexuální život se může stávat čím dál hezčím. Také doporučuju vytvořit si svůj „milostný slovník“. A nezapomenout na fantazii, co se týče poloh i míst k milování.

            Jednou jsme se pomazlili v lese, spali jsme u přátel a druhý den jsme se šli koupat. Kamarád Michal říkal: „Lído, co to máš na zádech za šrámy?“

Já: „Ále, to jsem se ráno bičovala!“:-)

            V době dospívání jsem byla naštvaná, že jsem tak emočně i sexuálně nabitá. Dnes jsem vděčná, protože už z rozhovorů vím, jaké to je, když je žena studená, když se za svou sexualitu stydí, když ji nerozvinula, když je partnerský sex pro ni jen trápením a nutným zlem. Asi je vždycky lehčí něco prořezávat než tahat rostlinku ze země, aby vůbec rostla.

            A ještě jedna poznámka – náš prof. Renöckl nám řekl:“ V manželském sexu je dovoleno všechno, co se líbí těm dvěma.“ V tom je obrovská svoboda.

            Aby manželství bylo spokojené, je dobré, aby partneři byli podobně sexuálně nabiti. Nic není nenormální. Někdo souloží denně, jiný jednou týdně, někdo ještě méně.

            A pozor – muž bývá na vrcholu potence kolem dvacátého roku věku, kdežto žena často až kolem čtyřicítky. Pokud je ve vztahu láska, pak si jistě partneři vyjdou vstříc. Někdy je v tom více vášně, jindy něhy. Občas to může být i povinnost a oběť. Ale moc bych vám přála, aby manželský sex byl obohacením a aby byl čím dál hezčí.

        Článek vyjadřuje mé osobní názory a zkušenosti a nevyjadřuej morální učení katolické církve. Úskalí morálního učení  katolické církve vidím v tom, že o manželském sexu rozhodují pouze muži a ještě muži žijící v celibátu.

(Odpusťte, ale diskusi k tomuto článku z osobních důvodů nepovoluji. Pokud byste něco chtěli probrat, pište do zpráv.)