chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Pouť smíření v Ostrově

13. 5. 2016 9:44
Rubrika: zamyšlení

sobotu 7.5. jsem se zúčastnila poutě smíření v Ostrově. Toto setkání mě velmi obohatilo. Nejen, že jsem získala podněty z přednášek a povzbuzení z modlitby, ale měla jsem radost ze společenství. Velký díky patří hlavně ostrovské farnosti, která poskytla prostory, a farníci se zapojili do různých služeb. Pro všechny bylo připraveno milé přijetí a občerstvení.

            Díky přednášce P.Alvara Grammatika jsem si uvědomila, že i já můžu být sehnutá a čekat na Ježíšův dotyk. Nebo jak nesnadno se nám věří, že se nějaký náš bližní změní, narovná. Italský temperament tady v našich úzkoprsých Čechách potřebujeme. Velkým darem také bylo jít v klidu ke svátosti smíření třeba k nějakému jinému knězi, než kde se zpovídám obvykle. P.Romuald Rob zase v přednášce připomenul, že máme druhým kázat Ježíše zemřelého i vzkříšeného.

            Moc milé bylo, že nový otec biskup Tomáš si s námi věřícími na zahradě neformálně povídal a jedl párky. Při přednáškách seděl v lavici a naslouchal. Byla jsem ráda, nepřijelo i pár farníků ze vzdálené Toužimi. Na bohoslužby tam v neděli prý chodí tak šest návštěvníků.

Vrcholem setkání bylo společné slavení Eucharistie. Tady jsem si uvědomila, že by nebylo nic platné slyšet moudré myšlenky a zažít vzletné pocity, kdyby po setkání nenásledovaly činy.

            Napadlo mě, že by bylo užitečné podobná setkání dělat každý rok, pokaždé v jiné farnosti, abychom se vzájemně povzbuzovali ve víře. Vždyť je nás aktivních katolíků tak málo.

Ludmila Křivancová, Karlovy Vary

Zobrazeno 644×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková