chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Nevěřící děti a křesťanské Velikonoce

18. 3. 2015 13:13

Nevěřící děti a křesťanské Velikonoce

Tak jsem to dneska zase zkusila. Byli u mě na besedě v dětském oddělení knihovny třeťáci a já jsem s nimi chtěla probrat poselství křesťanských Velikonoc. Jeden velmi snaživý katolík Kájík ale na děti chrlil tolik informací, že jsem ho nedokázala zastavit. Copak o to, říct jim, že existuje Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota atd., to je v pohodě. Ale když jsme začali mluvit o poslední večeři s apoštoly, Kája se do toho vložil a začal říkat, že to víno se mění v Kristovu krev. Načež Maruška pronesla: „Fuuuuuj.“ No, je to pochopitelné. Copak vy pijete něčí krev? Ještě k tomu lidskou??? Do rozhovoru se vložil John: „Tak je to tedy víno nebo krev?“ „Víno, že jo. Takže on kecá!“

            Začala jsem mluvit o tom, že je to veliké tajemství asi tak velké jako když se v mamince vyvíjí malý tvoreček. Ale to se zdá dětem normální. Ale pít něčí krev?

            Na Zmrtvýchvstání už nedošlo. Radši jsme si zazpívali „Když radosti není dosti.“

My jsme z kostela běžně zvyklí na to, že se ta oplatka zázrakem mění v Kristovo tělo a víno v jeho krev. Ale děti si představí kus lidského masa a červenou krev. Copak jsme upíři? Tady, přátelé, jdou všechny zbožné řeči stranou. Tohle se prostě předat nedá. Mluví se o to špatně, natož, aby to děti mohly chápat.

            Ani se nedivím, že mnozí učitelé raději zůstanou jen u pomlázek a barevných kraslic. Ono totiž vysvětlit Kristovu poslední večeři, smrt na kříži, natož Zmrtvýchvstání je úkol nadlidský – ještě ve 45 minutách, když nemáte na čem stavět. Inu, pokoru, Liduško, pokoru.

                                                                                 

                                                                                  18.3.2015

Zobrazeno 2904×

Komentáře

Krasnazena

Ano, malý Kája prostě potřeboval dětem předat všechna tajemství víry. Pro mě to byla dobrá lekce, protože to, co mi nějak vírou přijímáme, děti označí pravdivě. Pít krev je prostě divný a dělají to upíři a lidojedi. Ale to, že nám Ježíš dál sám sebe tak maximálně, je obrovský dar a tajemství, před kterým i já, katolička odmalička, klekám na kolena.

Krasnazena

A také říkám dětem o pohanských velikonocích, Moraně, vítání jara a snažím se vysvětlovat symboly.

Zobrazit 10 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková