chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Mějte soucit s tlouštíky

16. 2. 2015 10:43
Rubrika: zamyšlení

Mějte soucit s tlouštíky

Po dvou letech léčby deprese a mánie jsem při preventivní prohlídce byla nucena stoupnout u paní doktorky na váhu. No, když jsem viděla to číslo, udělalo se mi černo před očima. Paní doktorka mi řekla, že moje nadváha už ohrožuje mé zdraví. Ono ani tolik nevadí, že tlustý člověk prostě není hezký, ale že má tukem obaleny vnitřní orgány a zanášejí se mu cévy, a to je nebezpečné.

            Tak mi paní doktorka dala impulz k hubnutí. Je-li ale ženě víc než 40 let, hubne se opravdu těžko. Tělo si tuky drží. Co kdyby něco? Jistě existují výjimky a věřte, že není jednoduché kamarádit s těmi štíhlými ženami, které mohou jíst, kdy chtějí, co chtějí a jaké množství chtějí. Ale většina žen má svoji štíhlou postavu vydřenou.

            Byla jsem u obezitologa, začala svačit, zvýšila příjem bílkovin a snížila příjem tuků a cukru, třikrát týdně se věnuju aerobní aktivitě – jednou týdně posilovna, jednou plavání, jednou rychlá hodinová chůze nordig walking.

            Tuhle jsem šla z práce a pán, který právě vystoupil z auta, povídá: „Tak, padla?“

„Jo, jo, jdu plavat.“

„Kam chodíte?“

„Tady do Alžbětinek, potřebuju zhubnout.“

A pan se rozpovídal, jak hraje třikrát týdně tenis, chodí, plave a váha se ani nehne. Má totiž nepravidelný režim, protože dělá noční. Hubnout se mu prostě nedaří.

            Na nadváhu mají děti zaděláno už v dětství, kdy se tvoří tukové buňky. V supermarketech najdeme možná dobrou třetinu výrobků, které vůbec k životu nepotřebujeme – různé sladkosti, pochutiny, dobrůtky. Opravdu těžko člověk zachovává střídmost v blahobytné společnosti. Navíc máme čím dále méně přirozeného pohybu a musíme si ho skoro násilím do svého denního programu dávat. Do práce, do kostela, na nákup všude autem, málokdo chodí na procházky.

            Další věcí je, že někdy toužíme po lásce a protože se nám jí nedostává, tak tyto problémy zajídáme. Problém má duše, a my živíme tělo – čokoláda ve stresu, párek v rohlíku jen tak pro chuť na ulici. Jídlo je slast, která je pořád po ruce. A není vůbec lehké nahradit ho slastí jinou, třeba krásnou hudbou.

            Opravdu ne každý tlustý člověk se cpe a neumí se ovládat. Někdo má vážné problémy s metabolismem a někoho opravdu bolí duše tak, že si prostě tu oplatku nedokáže odříct. A pro lidi, kterým hodně chutná, kteří mají rodinné dispozice apod, je meta zhubnout pár kilo, opravdu velikým bojem. Mně je útěchou, že i takový Jan XXIII. byl svatořečen.:-)

Zobrazeno 2355×

Komentáře

terre-eau

Krásny záver. Díky za nej ! Včera som videla krátky úsek magazínu ČT, kde Prokop Siostrzonek hovorí o pôste. Redaktorka sa ho pýtala, či má nejakú humornú historku s tým spojenú. A on, že vtipné je už to, že na pôst, sa pýtajú práve jeho....

Krasnazena

Děkuju, Moni.

Lucie007

Moje celoživotní zkušenost je, že mám silnější lidi raději:-). Tedy ne, že bych je měla ráda více než hubené, záleží na konkrétním člověku, ale mám je raději proto, a o tom se nikde moc nepíše, a přitom jsou to vlastnosti, které jsou tak potřeba - MILOSRDNĚJŠÍ, LIDŠTĚJŠÍ, POKORNĚJŠÍ. A to není vše. Je jich mnohem víc. Nedá se to dát asi na všechny, ale když byla možnost, doktorka silnější nebo hubená, tak silnější, kněz silnější nebo hubený, tak silnější. Možná je to tím, že od dětství jsem měla kamarádku, která měla s váhou velké problémy, a nemohla si za to sama, bylo to psychikou, ale taky měla problémy se štítnou žlázou, srdíčkem, a nedařilo se ji zhubnout, další kamarádka byla zase extremně štíhlá, i ona podle mě měla problémy se štítnou žlázou, ale neřešila to, a ten rozdíl v komu

Lucie007

nikaci byl markantní. Zatím co, silnější kamarádka byla velmi otevřená, spontánní, přátelská, i z její tváře vyzařovala radost, tak štíhlá kamarádka už pohledem odrazovala:-)) nepřístupná, nemilosrdná, někdy až opravdu tvrdá... Měla jsem je ráda obě, každá měla dary, každou jsem znala osobně a dlouho, ale i dnes mi jsou silnější lidi milejší:-)
Navíc pro Boha je to, jak vypadá naše tělesná schránka vedlejší, pro něj to opravdu není problém:-)
Takže já jsem jednoznačně pro silnější:-)

organo

Svou roli hrají také geny - moji rodiče jsou i dnes (82 a 79 let) štíhlí, moji prarodiče také neměli nadváhu - až na opravdu stará kolena se babička spravila po lékách, které musela brát.
Já jsem také štíhlá, ale že bych tu postavu měla vydřenou - to ne. Snažím se hodně chodit, sportuji - to je pravda - ale jen rekreačně, do posilovny by mě asi nikdo nedostal :-)
Jednak to mám asi zděděné, jednak nemám moc dobré zažívání, takže je dost potravin, které si raději odřeknu, aby mi pak nebylo zle...
Kdybych mohla jíst, co bych chtěla, tak bych možná vypadala taky jinak - zvláště s blížící se padesátkou...
Mám kolem sebe lidi jak hubené, tak silnější a nemám s nimi žádný problém. Ale je pravda, že ti boubelatí jsou často víc v klidu, řeší věcí s větším nadhledem, tolik se nestresují.

Krasnazena

Nadváha je vážný problém. Budete-li pozorně sledovat okolí, tak tlustých lidí za posledních dvacet let velmi přibylo. Mně šlo o to, upozornit, že někdo se opravdu snaží a i kdyby se zbláznil, kila drží. Pak je taky menší skupinka těch, kteří by rádi přibrali a nedaří se. Ale štíhlým lidem se nikdo nikdy nesmál. Ale my oplácaní jsme zažili úsměšků dost a dost.

Zdendanda

No, já patřím zrovna k těm, kterým se nedaří přibrat. A věřte, že to taky není o co stát:))
Jinak s lidmi plnoštíhlejšími problém nemám, jenom s rodiči, kteří své plnoštíhlé ratolesti vodí do "mekáčů" a podobných zařízení, místo aby je vyhnali třeba na kolo:(

mikeila

Bl. Marie Restituta prý měla metrák, protože si po náročných operacích dávala guláš a pivo.

Krasnazena

Mikeilo, díky.

Dzamila

podepisuju se pod komentáře. Moje celoživotní nadváha mě naučila smyslu pro humor na vlastní účet :D a to se často hodí :D

Adler

Koncem roku 2013 do mě vpravili kardiostimulátor. A od té doby jsem přibral 10 kilo. Za rok 2014 jsem ujel na kole 2129 km. Přiznávám svých 96 kg, ale tolik jsem měl i v devatenácti letech. Tak ahoj.

Heléné

@mikeila byla to prostě borka ;-)

Krasnazena

Adlere, hubnu ze svých 101kg. A naštěstí, je lepší být fat a fit, než být sice štíhlý, ale nemít žádnou fyzičku.

organo

"Štíhlým lidem se nikdo nikdy nesmál..." Ano, nesmál - kvůli jejich štíhlosti. Ale i štíhlí si třeba užili dost posměchu v dětství - kvůli jiným věcem: třeba byli brejlatí, leváci (oboje viz já :-)), manuálně nešikovní atd.
Kdo se chce posmívat, vždycky si něco najde, i kdyby byl člověk hubený jako lunt.

margotka1

Liduš, napsala jsi to pěkně a pravdivě, také jsem po lécích přibrala, jsem z toho dost nešťastná, ale když si pamatuju na moji mamku, která zemřela pře 3 roky na rakovinu, jak jí šla váha rychle dolů, tak si říkám, no co, kdo ví, co bude, i když souhlasím s tím, že je lepší mít váhu v pořádku. Ale někdy to prostě je problém.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková