chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Ukradený Advent

19. 12. 2014 15:18

Ukradený Advent

Když jsem šla dnes ráno do práce, napadlo mě, že naše společnost Advent prakticky nezná. Ne, nebaví mě kritizovat konzumní společnost, ale vadí mi, že i když bych přípravu na Vánoce chtěla prožít jinak, tak chtě nechtě prostě nemůžu. V celých Karlových Varech nejsou ráno žádné roráty. V naší farnosti v Rybářích jsme mívali, dokud neumřel P.František aspoň úterky. Koledy nám v přehrávačích hrají v obchodních řetězcích už od listopadu. Není divu, že na „ježíšku panáčku“ už jsou lidé doslova alergičtí.

                Tento článek nemá být kritikou a stěžováním, spíše konstatováním, tím, co je mi nějak líto. Vůbec se nedivím, že máme pocit, jak čas rychle letí. Vždyť my jsme pořád napřed! Neumíme žít přítomný okamžik. V zimě plánujeme letní dovolenou, jen skončí Vánoce už máme plánovat Velikonoce. Starosti pracovního týdne nám nedají spát. Je třeba první neděla adventní a mě už se kde kdo ptá, jestli jsem začala péct. No, nezačala! Ráda bych si aspoň po práci v klidu sedla k adventnímu věnci. Popřála svému tělu spočinutí a duši klid. Aspoň doma si našla prostor popřemýšlet nad tím, jak připravím cestu Pánu. Co je v mém životě údolím a co horou?

                Včera jsme měli v knihovně posezení s naším senior klubem. Jedna účastnice strojí stromeček na začátku adventu a má tam zabalené dárky už dávno před Štědrým dnem. U nás doma jsme dárky neměli pod stromečkem, ale Ježíšek je vozil. Jednou byly v síni, jindy ve verandě. Měla jsem snahu, abychom si se seniorkami popovídaly o tom, jak kdo Vánoce prožívá nebo jak je prožíval v dětství. Nemůžu si pomoct, ale bez křesťanské náplně jsou ty Vánoce nějaké nedomrlé. Pohané slavili slunovrat a i já dokážu pochopit, že to důvod k oslavě byl. Jsme katolička odmalička, tak se neumím úplně vžít do toho, jak se Vánoce slaví v nevěřících rodinách. Ale asi bych slavila hezké mezilidské vztahy. Když ale nejsou, tak co slavit? Vyprázdněné rituály jsou smutné. Dumala jsem nad dárky. Jak se dá zhmotnit láska? Je to vůbec možné? Zamýšlela jsem si nad tím, proč si dárky vůbec dáváme. Jednou jsem slyšela hezké vysvětlení: protože Bůh nám dal ten největší Dar, tak i my si dáváme dárky.

                My křesťané máme krásný a pestrý církevní rok. Před hlavními svátky, kterými jsou Velikonoce a Vánoce, prožíváme období přípravy - Advent a dobu postní. Bez kvalitní přípravy ani svátky samotné nemůžeme asi do hloubky prožít. Advent by měl být takovým těhotenstvím, kdy v nás postupně roste Kristus. Advent i doba půstu jsou dobami ztišení, dobou, kdy si někdo odřekneme, abychom mohli přijmout něco nebo Někoho většího. A to se holt do naší konzumní doby nehodí. Co ta by si s Adventem či postem počala? Tam hlasitá reklama a stoly plné jídla nepatří.

                Dětem v knihovně jsem říkala, že na Vánoce se připravujeme vnějškově – tím, že uklízíme, pečeme, sháníme dárky a to vše k tomu patří. Nikdo by nechtěl slavit Boží hod, čili hodovat o suchém chlebu a v neuklizeném bytě. Ale měli bychom se připravovat taky vnitřně – tím, že se ztišíme a zamyslíme se, PROČ Vánoce slavím, o co tu skutečně jde? Když máme všeho moc – dárků, jídla, koncertů, návštěv, tak už tam nezbývá pro Krista místo. Už se k nám nevejde.

 

                                                                                                                                             19.12.2014

               

 

Zobrazeno 1541×

Komentáře

Klarysa

Souhlasím:) Děkuji moc za článek:)

Lucie007

Také naprosto souhlasím. Někdy mám až takové myšlenky, že bych chtěla od všeho odejít někam do ticha jako sv. František. Máme žít v tomto světě, ale upřimně, tento svět se mi už nelíbí.
Naším smyslem života ne této zemi jistě není prožívat ho v neustálém stresu bez toho, aniž by se člověk mohl pořádně zastavit a alespoň nadechnout.

Klarysa

Přesně tak, pořádně zastavit a nadechnout.....Někdo to zvládá třeba na chvíli, ale mě osobně to poslední dobou nejde....Ale třeba časem, až nebudu studovat a pracovat....Uvidíme:)

organo

Souhlas! Mluvíte mi z duše - všechny. Je to přesně tak...

marta-el

Advent mám moc ráda, ale taky mi vadí ten shon, reklamy, koledy... Naštěstí jsou u nás pravidelné roráty a chodí na ně (zdá se mi) čím dál víc lidí. Asi též mají potřebu ztišení, zamyšlení a zaslechnutí Božího hlasu. Je to krásná doba očekávání - moc se mi líbí ten příměr, který jste použila: k těhotenství, kdy v nás postupně roste Kristus.

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková