chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Kéž by nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil

27. 11. 2014 21:19
Rubrika: zamyšlení

Kéž by nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil

Je toho poslední dobou nějak moc. Blízká známá čte knihy o zdravé výživě a občas přijde s takovými tvrzeními, že si říkám, jak vzdělaná ženská může něčemu takovému věřit. Dnes může napsat a vydat knížku kdejaký jouda (i já jsem ji vydala:-)). Lidé bez vzdělání píší vědecká pojednání o tom, jak jíst, co jíst, kdy jíst. Kolegyně v práci se objednaly jakýsi odčervovací prostředek. Spousta lidí pije očistné čaje, přibývá vegetariánů, veganů, frutariánů. Ale to, co jsem zažila dnes, předčilo mé očekávání. Přišla jsem, abych si vzala své věci, a známá seděla na židli, držela jakési elektrody a chlápek, od pohledu takový venkovský týpek, jí říkal:" Vidíte nějaký obraz? "

"Ano, ale ztrácí se mi. Je to nějaká postava. Snad Ježíš."

"No, ano."

"A tady mám seznam všech nemocí, které se tímhle léčí."

Já tedy odtamtud prchala a nechtěla už nic slyšet. Když mi ta známá hodinu kázala o živé a mrtvé stravě a u kafe se štrůdlem pronesla: "Tak si dáme stimulant a k tomu kousek mrtvé stravy.", měla jsem chuť se zvednout a pelášit domů. Ale je-li to někdo z mé rodiny, tak to dost dobře nejde.

Velice mě ale pobaví, když vím, že dvě známé, které se velmi zajímají o zdravou stravu, kouří, a syn mé známé, vegan, který na nás, všežravce pohlíží s despektem, bere drogy. Tak tomu říkám přístup!

Uvědomila jsem si, že náboženstvím se může stát leccos. Sv. Pavel píše: "Jezte všechno, co se prodává v masných krámech a pro své svědomí se nemusíte na nic ptát." A Ježíš říká, že člověka neposkvrňuje to, co do něj vchází, ale to, co z něj vychází.

Začínám být úplně alergická na slova jako zdravá strava či očista střev. Copak se nečistíme tím, že vylučujeme? Ano, jsou lidé, kteří se stravují příšerně a ke svému tělu se chovají jako k popelnici. Dlabou uzeniny, cukrovinky, chipsy a je jim úplně jedno, že své tělo huntují. Na druhou stranu přibývá těch, kteří tělu, sportu, výživě, kosmetice a nevím čemu všemu ještě přisuzují příliš velký význam.

Jak užitečné je naučit se říkat "ne", jsem se přesvědčila v posledních dvou týdnech. A protože vím, že mi to moc nejde, jsem z toho jaksepatří unavená. Blízká přítelkyně se stala poradkyní jakési firmy a doporučovala mi nějaké jejich úžasné preparáty. Ta, se kterou jsem si tak rozuměla, jako by mě teď nutila do něčeho, co jsem prostě nechtěla. A je to děsně drahý! Do práce jsme dostali voucher od vizážistky, která propaguje kosmetiku Mary Kay. A já, děvče prosté, jsem si neuvědomila rozdíl mezi kosmetičkou a vizážistkou. Těšila jsem se, že mi paní vyčistí pleť, udělá masáž a masku a zatím si vyplnila jakýsi dotazník a já ji, jak ten vůl poskytla všechny svoje údaje, a pak mi doporučila přípravky vhodné na můj typ pleti a nalíčila mě. Pár dní předtím mi moje blízká příbuzná radila, co mám a nemám jíst, další den na to přišel kolegyním ten odčervovací přípravek a vrcholem byly dnes ty elektrody.

A já? Předevčírem jsem si koupila párky, protože jsem na ně měla strašnou chuť a v klidu jsem si je vychutnala, snažím se jíst pestře, ale příliš se tím nezabývat. Tolik lidí se pořád snaží uchovat si svěží vzhled, dodržovat životosprávu, kolik péče věnují denně svému tělu. Ráno vstaneme, umyjeme se a nasnídáme, tělu dopřáváme dobré jídlo, sex, masáže, krémy, mýdla, peelingy. Ti "vyspělejší" plastiky, botoxy, cpeme se potravními doplňky a jsme všemi mastmi mazaní. ALE CO DUŠE? Někteří si přece jen dopřejí alespoň četbu, návštěvu divadla ši koncertu. Ale kdo medituje, kdo se modlí, kdo duši čistí, živí, hýčká? Nemůžu si pomoct, ale je to velký nepoměr. A tak v super zdravých tělech často sídlí úplně malá podvyživená nemocná duše a tiše čeká, jestli si jí při vší té honbě za dokonalostí těla všimneme.

27.11.2014

 

Zobrazeno 1270×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková