chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Proč na psychoterapii

26. 9. 2014 14:07
Rubrika: zamyšlení

Proč na psychoterapii

Občas se u nás věřících křesťanů setkávám s tím, že trochu „pohrdáme“ nebo jak to správně pojmenovat prostředky, které nabízí dnešní medicína či věda při léčbě psychických problémů. Někde jsem četla, že pokud je člověk psychicky nemocný, tak je nejlepší použít tzv. trojnožku – pomoc psychiatra, psychologa a kněze. Po svých zkušenostech bych se pod tuto radu mohla podepsat.

                Má-li někdo diagnostikované deprese, potřebuje léky. Když nás trápí spousta nevyřešených věcí, vztahů, máme problémy v různých oblastech, potřebujeme pomoc psychologa. A když hřešíme nebo máme nějaké vnitřní zranění na duši, je dobré přijmout svátost smíření a poprosit o modlitbu za uzdravení. Mám za to, že většinou ani jedna pomoc příliš nejde nahradit druhou.

                Uvedu na svém příkladu. Protože jsem prodělala deprese a také manickou epizodu, bylo třeba, abych brala léky, které vyrovnávají hladinu serotoninu a dalších látek v mozku. Psychoterapie mi pomáhá, abych si uvědomila, že jsem cenná, jedinečná, abych nechtěla zachraňovat svět, abych se neporovnávala s druhými. Svátost smíření je nenahraditelná, ale neměla by být zaměňována za psychologický rozhovor. Také jsem přijala svátost nemocných. To není žádné poslední pomazání, ale pomoc člověku při vážné nemoci.

                Na psychoterapii už chodím déle než dva roky. Když jsem prodělávala skupinovou psychoterapii na psychiatrickém oddělení, tak jsem byla vždycky hodně nervózní, čekala jsem rady a chtěla jsem z té hodiny a půl urvat co nejvíc pro sebe. Časem jsem pochopila, že správný psychoterapeut rady většinou nedává, ale směruje člověka tak, aby si uměl odpovědět sám. Pomáhá, aby si člověk srovnal myšlenky, našel priority, vyznal se v sobě. Skupinová terapie byla obohacující, ale i velmi vyčerpávající. Často mě povzbudilo, když jsem slyšela, že jiní pacienti prožívají podobné stavy jako já, přispěli svojí zkušeností. Na těchto setkáních je zvláštní, že s prakticky cizími lidmi probíráte ta nejvzdálenější zákoutí své duše a srdce. Mluvíte o problémech, o kterých třeba nehovoříte ani s přáteli. Náročné to bývalo tehdy, když žena mluvila o znásilnění, muž o bití od otce, příběhy týrání, pokusů o sebevraždu. Velkým povzbuzením ale zase bývalo, když jsme se vzájemně drželi v náručí. Těžko by to někdo nezúčastněný chápal. S Evou a Karlem se stále scházíme a podporujeme se. Lidé, kteří nikdy nezažili vážnější psychické problémy, nás totiž mohou jen těžko pochopit.

                Individuální psychoterapie poskytuje více prostoru. Je tam ale velmi důležité najít terapeuta, který vám sedne. Je to takový zvláštní vztah. Je třeba, aby to byl vztah důvěry, ale zároveň aby zůstal mezi terapeutem a klientem určitý odstup. Proto nikdy psychoterapeuti neposkytují terapii rodinným příslušníkům či kamarádům. Mně se často blízcí ptají, co na té terapii vlastně děláme, o čem mluvíme. Jaké téma do rozhovoru přinesu, závisí na mně. Mojí „bolestí“ je např. spasitelský komplex. Terapeut je zde od toho, aby poslouchal. Někdy klade otázky, třeba: „Jak se ctíte? Co to říká o vás?“ Díky terapii jsem se naučila říkat NE bez výčitek, učím se neporovnávat s druhými a nehodnotit se pouze podle výkonů. Uvědomila jsem si, že i moji skvělí a milující rodiče udělali ve výchově některé chyby, nedívám se na svět už tak černobíle, lépe se orientuji v mezilidských vtazích. Terapeut je totiž člověk, který vás nesoudí. Pomoci může do té míry, do které vy se mu otevřete, a to může být pro mnohé lidi problém.

Zobrazeno 2570×

Komentáře

bartrie

děkuji za článek, před nedávnem jsem začala chodit na psychoterapii. A opravdu je velice těžké dobrého psychoterapeuta sehnat. Po dlouhé době, co jsem před lety měla špatnou zkušenost s psychology, jsem odhodlala vyhledat psychoterapeuta a měla jsem štěstí, hned napoprvé jsem natrefila na člověka, který mi naprosto vyhovuje. Také je fakt, že ne všichni věřící lidé berou psychoterapeutickou pomoc jako správnou volbu. Kamarádka mě od toho odrazovala, že si nemyslí, že by mi psychoterapeut mohl pomoct. Je vidět, jak někteří lidé v sobě živí určité předsudky. Nemyslím si, že by bylo špatně chodit k psychoterapeutovi.

pettulla

Lidé, kteří nikdy nezažili vážnější psychické problémy, nás totiž mohou jen těžko pochopit. a stejně tak lidé co si takové problémy neumí nebo nechtějí připustit

bartrie

takovým lidem je tedy velice těžké vysvětlovat, jaký smysl psychoterapie vlastně má

Lenka Šerá

Tohle je pořád u katolíků tabu. A jsem alergická, když mi někdo řekne, psycholog je k ničemu, modli se a uvidíš, že bude vše O.K. My křesťani máme Boha, tak žádný jiný problém mít nemůžeme...Můj psycholog není věřící, ale je člověk na správném místě...Díky za článek.

Moc hezky je to psáno tady :
www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=1146

bartrie

i můj psychoterapeut není věřící a jsem ráda, že mohu spolupracovat právě s ním

Marteo

Studuju dramaterapii a do nejrůznějších psychoterapeutickych směrů více či méně pronikam (ať už zprostredkovane, kdy se o tom učíme, nebo přímo, kdy se účastníme ruznych terapeutických aktivit). Já sama jsem jednu dobu vázne uvažovala o tom, že k jednomu konkrétnímu psychoterapeutovi budu docházet. Zatím jsem se k tomu neodhodlala. Nicméně jsou lidé, kteří se vznešeně nazývají psychoterapeuty, a přitom to jsou obyčejni léčitele, co pracuji s ruznymi energiemi. Upřímne, než jít k takovému PT, to se radši budu modlit...
Ale díky za svědectví, které třeba pomůže prolomit tabu psychoterapie u křesťanů.

margotka1

Liduš, díky, napsala jsi to moc dobře. Také mám stejnou zkušenost, opravdu není možné zaměňovat psychoterapii za svátost smíření a naopak. Každá z nich má jiný úkol a svůj význam. Jsou problémy, které potřebují léky - tedy psychiatra. Je fakt, že je to ještě pořád tenký led, spousta lidí stále říká, že nejsou blázni, aby chodili k psychiatrovi. Já vím, že kdybych to neudělala, tak už tu dnes možná nejsem,tak těžké jsem měla deprese... kdo to neprožil, neuvěří. Opravdu nepomůže jen se modlit, ale jsou tu potřebné i léky a terapie. Já také chodím na terapie a beru léky a to mi umožňuje pracovat a celkem fungovat. Díky vám všem za příspěvky.

Lenka Šerá

@Marteo Ano, souhlasím, že psychoterapeut se lehce zamění s léčitelem. Pokud má člověk ještě zbytek zdravého úsudku, tak k léčitelovi nenaletí a najde dle doporučení či recenze kvalitního psychologa....Máš pravdu, tohle by se u křesťanů mělo prolomit a ne to, za co se v dnešní době musí člověk stydět...

yijxpm

Kdyby spousta lídí využilo vašich rad,mohli by žít šťastnějším životem !!.))

bartrie

k tomu, ale každý musí dospět sám, mně stále někdo posílal k psychologovi či psychiatrovi, ale já jsem to celou dobu odmítala. K tomu, že jsem k tomu psychoterapeutovi došla, jsem musela dospět sama a sama jsem to musela chtít to řešit. Pokud to člověk začne řešit jenom proto, že ho někdo donutil k odborníkovi dojít, terapie pak nemá smysl, protože to nejde z nitra daného člověka.

kecka

tak pod to se podepíšu!

mikeila

Souhlasím též. Díky za článek!

HelenaH

I já moc děkuju za článek. Jen bych chtěla k té diskusi dodat, že někteří řeknou hloupost, o které píše Lenka Šerá. Jiní poradí, že je nejlepší deprese zahnat pitím, pořádnou těžkou prací, sexem...já už slyšela tolik hloupých řečí o tom, jak jednoduše se vypořádat s depresemi - od blábolu, že věřící přeci "nemůže mít depresi" po blábol, že lidé s depresema se "jen hrabou v sobě.."...Myslím, že všechno tohle pramení z neznalosti a bohužel z hlouposti a necitlivosti!!! Jinak za sebe bych "špitla", že jsem ráda, že mohu chodit k obvodnímu lékaři, který je věřící...a k zubařce která je věřící. A kdyby mě potkalo to, o čem Liduška píše, přiznávám že kdyby to bylo možné, asi bych hledala věřícího odborníka-lékaře nebo psychoterapeuta.

bartrie

Jednou jsem měla možnost jít k věřící psycholožce a jednou mi to opravdu stačilo. Ani si mě pořádně nevyslechla a už dělala závěry, na základě kterých mi nedoporučila jet na tábor jako jedna z vedoucích. I když můj psychoterapeut není věřící, ještě to neznamená, že nemůže být skvělý a že nemůže pomoc. Já tuto psychoterapii mám navíc spojenou s duchovní obnovou, kterou mám s mým zpovědníkem, takže se to tak nějak doplňuje. Nikde není řečeno, že psychoterapeut, který není věřící, musí být hned špatný.

Krasnazena

Mám sestru psycholožku. A ta mi říkala: "Nerozlišuji psychology na věřící a nevěřící, ale ne dobré a špatné." Někdy nám prostě jen nesedne lidsky, někdy od psychoterapie očekáváme víc, než může dát. Léčitel není psychoterapeut, tam je potřeba rozlišovat. Psychoterapeut musí mít příslušné vzdělání.

yijxpm

Je třeba rozlišovat mezi běžnou ' depkou¨' a opravdovou depresí!!!
Psychologové nelze soudit po první návštěvě.

yijxpm

Lído,jak se jmenuje Tvá sestra?

Krasnazena

Anna Stodolová

jondra

Dovolím si malé odlehčení k užitečnému článku a plodné diskusi:
"Víte, kolik psychoterapeutů je potřeba na výměnu žárovky?
"Stačí jeden, ale žárovka musí chtít."

Krasnazena

Díky, Ondro:-). Ale ono to tak je.
.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková