chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Obohacující různost

22. 9. 2014 18:01
Rubrika: zamyšlení

Obohacující rozdílnost

 

Mívám radost z poznání. A nedávno zase jedno přišlo. Ono to tedy nebývá jako blesk z nebe. Spíš se to nějak nabaluje a pak si to zformuluju v hlavě. Došlo mi, že je jen málo věcí objektivních - třeba fyzikální zákony nebo jiné vědecké poznatky. Pak je ale plno vjemů, které jsou subjektivní. Moudrý člověk by měl při svém hodnocení vycházet od sebe, jak on věc vidí, cítí, co si o ní myslí. Ale ne říkat ona JE taková či maková.

            Na internetu se dá debatovat o všeličems. Já jsem například na FB ve skupině Co čteme. Většina lidí je tam slušná a jejich odpovědi můžou člověka obohatit. Pak se samozřejmě najdou prudiči. Jako lidé jsme velmi různí ovlivněni přemírou vlivů – roli hrají geny, vzdělání, prostředí, lidé okolo nás.

            Bojím se lidí, jejichž tvrzení nepřipouští diskusi. Např: „Hrachová polévka je hnusná.“ Není. Někomu chutná, jinému ne. Ano, jsou jídla všeobecně oblíbenější a jídlo, která mnoha lidem nechutnají – pozor si musíme dávat např. u hub či špenátu. Většina mužů se možná shodne, že nějaká miss je krásná, ale ne každému se musí líbit. Žena většinou není buď ošklivá nebo krásná, ale ten muž by měl říct: „Mně se ta žena líbí, nelíbí.“

            Když se např. ptám někoho, zda se mu líbila divadelní hra, tak chci taky vědět, proč ano nebo proč ne.

            U knih je to taky velmi těžké někomu radit. Ano, když vím, že je ta čtenářka „v mojí krevní skupině“ pak ji mohu říci, tato kniha se mi líbila, oslovila mě. Ale nebudu radit čtenářům thrillerů a válečných románů, když to není můj šálek kávy.

            Moudří lidé neupírají druhému názory, pocity. Může se nám někdo či něco líbit, druhému ne, něco nám může chutnat, něco nás baví či nebaví. Držím se dál od lidí podle nichž zima je hnusná, lidé jsou zlí, politici zkažení, církev prohnilá, počasí příšerné. Vážím si lidí, kteří mají své názory, nejsou nemastní neslaní, ale také ty své názory nevnucují. Můžu si vedle nich připadat svobodná, i když mi chutnají jiná jídla, líbí se mi jiní chlapi, oslovuje mě jiná hudba, líbí se mi jiné barvy a provozuju jiný sport. Moudří lidé, kteří jsou rozdílní, se můžou obohacovat. Ti hloupí na sebe stále budou jenom narážet.

 

                                                          

                                                                                                          22.9.2014

Sdílet

Komentáře

IrenaT Díky za zajímavý článek.

Krasnazena Jak je ale někdy náročné tu jinakost přijímat, nechtít ji druhému vnucovat, nechtít se pořád hájit a ospravedlňovat. Aj, jak na to téměř denně narážím.

Lucie007 @Krasnazena: myslím, že narážíme všichni:-) tedy já alespoň také:-)

theofila Hm, narážím nejen na reálnou jinakost, ale i na své představy o sobě, o druhých...

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková