chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Meditace nad jménem Ludmila

17. 9. 2014 10:02
Rubrika: zamyšlení

Meditace na jméno Ludmila

Vždycky mě zajímalo, co jednotlivá jména znamenají a nejenom, jak zní. Ludmila má tu výhodu, že pochází ze staroslověnštiny a znamená lidu milá, oblíbená u lidí. Někdo řekl, že každé jméno je hezké, když se hezky řekne. Nu, ale takový Mstislav, no nevím. Přišla doba, kdy se holčičkám začaly dávat Nikolky, Natálky, Kamilky a jiné. Aničky se do módy už zase vrátily, občas i nějaká Anežka, ale Lidušek je pořád poskrovnu. Trošku mě to mrzí. Sv. Ludmila je velikou patronkou. Byla to taková průkopnice, když se dokázala vzdát pohanských bohů a stát se křesťanskou. Známe ji pouze z legend a je ve stínu svého vnuka Václava, ale vzýváme ji jako patronku vychovatelů a babiček.

            Jaká je žena, je-li nazvána lidumilu? Co na ní lidé milují? Měla by mít velké srdce, být vlídná, naslouchající, připravená přijímat ty, kteří ji potřebují. Projevovat o lidi zájem. K Lidumile patří pohostinnost, srdečnost, většinou pracuje s lidmi.

            Jedna Liduška, kterou znám, je vždycky ochotná pomoci. Nikdy se člověk nebojí jí o cokoliv požádat, je to dříč, je veselá a spolehlivá. Další Liduška je varhanicí, vede sbor a kromě svojí práce ještě pracuje ve vesnické knihovně. Moje teta byla Ludmila, které většina říkala „Liduška“ byla to taková pracovitá služebnice, která vůbec nemyslela na sebe, ale dřela, obětovala se pro druhé, ale ne nějak útrpně, leč radostně. Byla to farní hospodyně, přísná, ale milovaná. Zkrátka Lidušky, které znám, extrovertky (těch znám víc) i introvertky, jsou takové bytosti, které mají rády lidi a lidé zase mají rády je pro jejich otevřenost, pro to, že mají srdce na pravém místě a nezkazí žádnou legraci.

            Vždycky mě zajímalo nejenom, jak to jméno zní – třeba taková Laura zní nádherně, ale co znamená. Ve Starém zákoně nebo u indiánů má jméno souvislost s narozením toho člověka nebo jeho vlastnostmi. Anna znamená „omilostněná“. Katolíci často dávají jména podle patronů, aby děti měly věrného ochránce.

            Myslím, že Ludmila je jedno z nejhezčích jmen. Ještě vznešenější zdá se mi Bohumila či Bohuslava. Ta má milovat či slavit Boha. Letos jsem tedy Liduškám přála, aby byly Bohu milé, lidu milé i sobě milé. Zkrátka, aby dokázaly žít v lásce k Bohu, bližním i sobě samým, což mnoha ženám tak zoufale nejde.

            A mně, když někdo řekne: „Ludmilo“, tak si opravdu připadám jako kněžna. Když mě osloví „Lidu“ je to mile přátelské a když zašeptá: „Lidunko“, je to jako by mě pohladil.

 

                                                                                              16.9.LP 2014

Zobrazeno 3392×

Komentáře

An09

krásné!! všecko nejlepší k Vašemu svátku:) mám babičku Ludmilu, mám to jméno moc ráda.

Krasnazena

Děkuju, Aničko.

organo

Máme v bližším příbuzenstvu mladé manžele - Petra a Ludmilu a svoji holčičce dali říkat po mamince - Liduška :-)
Ludmilu mám sestřenici, kolegyni, kamarádku, jedna úžasná farní hospodyně byla taky Liduška - v mém okolí je jich docela dost - a je to dobře. Je to krásné české jméno.

Clara

Teta i sestřenka (její nejstarší dcera) se jmenují Ludmila, sestřenka teď dala své prvorozené holčičce jméno Anežka (trochu mi ho vyfoukla, ale má jednoduše starší holčičku, tudíž "přednost"). :-)

seily

Jsem hned radši, když mi dost lidí říká Lidunko :-)

Krasnazena

Seily - ahoj Lidunko:-)

Ludmila Janečková

Souhlasím, Lidunky. Oslovení Lidko se bráním a občas i dotyčným řeknu, že to nemám ráda. Tak se představuju Liduš nebo Ludmila. Dokonce i Liduno, zní pro mě líp než Lidko. Až postupem času, a to hlavně díky práci, kapele a muzice jsem zjistila, že není žádná obtíž říkat lidem zdrobnělinou jejich jména.
Jinak děkuju za pěkný článek.

Heléné

Moc pěkný článek! Jak jste psala o vznešeném jménu Bohuslava, náš syn se jmenuje Timotej, což v překladu znamená Bohuslav...Na jménech nám hodně záleží, chceme, aby měly naše děti ve svém jménu patrona a vzor :-) PS: v naši farnosti máme 2 malé Lidušky, takže jméno určitě zapomenuto není! ;-)

zuzankie

Pěkný článek. Já sice Ludmila nejsem, jsem Zuzana. Nemám ráda, když mi někdo říká Zuzo a tak se představuju jako Zuzka nebo Zuzana. A zdrobněliny jako Zuzanka mi nevadí, jen musí být hezky řečeny, ne takovým tím tónem jako s malým dítětem. A významů mého jména jsem našla několik (zahrada, čistá), ale mě se nejvíc líbí lilie, protože tato květina patří mezi mé oblíbené a vůni lilií mám moc ráda. :)

Krasnazena

"Lidko" nemusím, "Lído" toleruju, "Liduno" se mi zdá hrubé. Ale někdy stačí to těm dotyčným říct. Já třeba mám doma muže Jana a říkám mu Jéňa, nikdy to pro mě nebude Honza.

Krasnazena

Heléné: Helenko, moc pozdravujte ty rodiče malých Lidušek, že moc děkuju a gratuluju, jak hezké jméno vybrali.

Heléné

@Krasnazena já mám bráchu Jeňu a taky jsem mu v životě neřekla Honzo...Jinak, když mi někdo řekne Heleno, beru to jako nadávku, maminka mi tak řekla, jen když jsem zlobila :-D Nejradši mám oslovení ,,Heli", ale nemusím ,,Helo a Helko" Na Helenku se cítím být už stará, ale vždy to zahřeje u srdce :-)
Taky napíšu někdy soupek o sv. Heleně, málokdo o ní ví, že byla císařovna a našla Svatý kříž.

theofila

Já mám sestru Ludmilu, říkáme jí "Lidka". Mám také výbornou přítelkyni, do mailu se podepisuje "Lída", ale já jí říkám "Liduško", i když je o 17 let starší:-)
Se svým jménem jsem se dlouho nemohla smířit, připadalo mi, že "z něj kape svěcená voda". Až vlastně nedávno mi došlo, že to jméno je vlastně poselství pro mě: ať provedu cokoliv, vždy budu Bohem milovaná:-)

Marteo

Bohumila, Bohuslava a nebo taky Bohdana (či Božidara). To jsem já. Teodora. Jsem Bohem dána a chci být Božím darem pro ostatní :-)
Ačkoliv mě většina lidí zná jako Marteo, jeden nejmenovaný olomoucký biskup mě oslovuje Teodorko. Vždycky mě to od něj zahřeje a pohladí :-)
Ač nosím i jméno naší Maminky, oslovení Maruško vskutku nemám ráda (lépe řečeno - docela to nesnáším. Oslovili-li mě tak rodiče, věděla jsem, že je zle a něco jsem provedla).
Takže jsem Marteo - mar - moře, teo - Bůh. Chci být mořem Božím plným Boží lásky pro ostatní :-)

Ludmila Janečková

Hodně záleží, co máme z dětství vžité. Já jsem byla Liduška a Lidka byla jiná Ludmila, ke které jsem netíhla. Liduš jsem se stala, jak píše Helenka, když jsem z ní "vyrostla". No a s tou Lidunou, tak to mám prostě z domu, shodnem se na tom se sestřenkou Ludmilou, že to máme radši než Lidko. Když volám tetě, tak volám jako mladá Liduna. Teda na VŠ jsem se setkala s Ludkou či Luďkou, a to jsem se okamžitě ozvala, že tak ne, na to neslyším a kufr mi to obrací. Ale jak bylo řečeno, záleží na tom, kdo, jak a v jakou chvíli to říká. Právě taťka mi při vyčítavé řeči neříká Liduno, ale paradoxně Liduško.
Jednou na herním večeru u kamarádky, jsme si s děckama řekli, jaké oslovení máme rádi a jaké ne. Rázem Verča, Jana, Lucka, Lidka "odešly" a objevili se Verunka, Janey, Lucinka, Liduška, Jiřík...

Krasnazena

Každý máme pro to, jaké oslovování se nám nelíbí nějaký důvod. Když kamarád, který na své ženě nevidí nic dobrého, ji jízlivě oslovuje "Lidunko", tak se jí určitě leží chlupy na těle. Nejběžnější oslovení v Čechách pro dospělé Ludmily je "Lído". Můžeme to vnímat neutrálně. Kamarádka to vnímá už trošku hanlivě. Já moc nemám ráda jména všelijak pokroucená či až zprzněná. Proč se Kristýnce říká Kikina, to fakt nevím. Synovec je Josef a mně daleko lépe zní Josífek než Pepík.

Heléné

Mé bábince, která byla také Ludmila, neřekl nikdo jinak než ,,bábinko" byla tak lidumilá, že ji musel mít každý rád :-)
V nemocnici jsem za celé 4 roky nepotkala těžce nemocného, který by si nikdy nestěžoval na svou nemoc a utrpení a přesto rozdával radost a úsměvy kolem sebe...Bábinka tou tichou trpitelkou byla a obětovala to všechno za svou velkou rodinu.
Už 2 roky není mezi námi a já jsem přesvědčena, že je svatá! Nasadila nám všem laťku hodně vysoko!

somniferka

Krasnazena: Hehe, my říkáme Kristině Tina když už, nebo jí dáváme různá jména typu: Ťůťa, brouk, Ňuňák... :-) Ale když ji moje kamarádka oslovila Kikinko, tak jsem chvíli netušila, na koho to mluví. :-) Ale asi to je z dětské mluvy, protože dvouletá holčička se snažila vyslovit Tinino jméno a vznikla z toho Čičínka. :)

Krasnazena

Héléné - díky.

Ludmila Sobotková (Lidunka)

Děkuju za hezký článek. Až doteď jsem to svoje jméno neměla moc v lásce, protože mi už ve školce děti říkali Libuše, na gymplu zas učitel Lidumilo, ale je pravda, že když mi někdo řekne Lidunko nebo Liduško, tak je to jako pohlazení ;)

Zobrazit 20 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková