S příjmeními je švanda

S příjmeními je prostě švanda
Čtu knížku Judaismus a ženy v Izraeli. Napsala ji Marcela Zoufalá. Když jsem to napsala kamarádovi, tak mi odpověděl, že jeho žena ten den vyřizovala v lékárně recept paní Vozihnojové. Inu, docela by mě zajímalo, jak ta příjmení vlastně vznikala. Představuju si to asi takhle, že prapředek paní Zoufalé si stále zoufal, až mu chlapi v hospodě začali říkat - no, přeci Pepík, ten Zoufalý. Soused Franta pořád vozil hnůj a bylo to takové jeho poznávací znamení, tak mu to už jako přízvisko zůstalo. Nebudu dumat nad tím, co prováděl pan Šoustal nebo proč se pan Šourek jmenuje tak, jak se jmenuje.
Osobně se mi moc líbí příjmení Šťastný nebo Pokorný. Příjmení, která jsou podle vlastností, je docela dost. Krátký, Dlouhý, Veselý, Dobrý, Mladý, Malý, Smutný, Krásný, Lepší apod. Pak je spousta příjmení podle různých povolání či řemesel - Tesař, Truhlář, Zedník, Vrátný, Švec, Zámečník. Další skupinou jsou činnosti - Zadražil, Pomahač, Vystrčil, Zakopal, Zatloukal, Vyleťal, Pospíšil.
Velkou skupinu tvoří zvířata a zpěvnéí ptactvo velká i malá - Křeček, Liška, Vlk, Sysel, Koza, Kočka, Zajíc, Straka, Vrabec, Sýkora, Skřivan, Slavík, Vrána.
Líbeznou skupinou příjmení jsou jídla - Bůček, Řízek, Kobliha, Preclík aj. Milá se mi zdají i příjmení ovocná - Hruška, Malina, Borůvka, Švěstka či květinová - Fiala, Růžička, Karafiát.
No a ta nejčastější česká, když se někdo někam nastěhoval, tak byl Novák, byl-li třeba malý vzrůstem, tak byl Nováček, když měl dvůr, pojmenovali ho Dvořák, v pohraničí Hoffmann, měl-li jen dvoreček, stal se Dvořáčkem. Svoboda je časté a krásné příjmení.
Spousta příjmení je z němčiny nebo jsou na první pohled či poslech nesrozumitelná. Ti, kteří nosí přijmení hanlivá se občas dávají přejmenovat - třeba když se kamarád Drška ženil, tak si vzal příjmení po babičce Kalina.
Tedy Zoufalá bych opravdu být nechtěla a ani bych nebyla nadšená z něch složitých příjmení, kdy je na poště či na úřadě musíte hláskovat, aby vám v něm neudělali tři chyby. Spolužačka Reitschlegerová příjmení hláskovala vždycky, Jaroslava Obermaierová možná taky a čtenářka Peysfeldová to též nemá zrovna jednoduché. Takové příjmení Faistauer se dá psát asi čtyřmi způsoby: Fajstaver, Faistaver, Fajstavr. Nebo Hoffmann - někdo má dvě f i dvě n, někdo jen jedno f i jedno n, jiný jedno f a dvě m. No blázinec největší.
Osobně se mi moc líbí příjmení Horák nebo Potůček a úplně nejvíc se mi zalíbilo příjmení Láska.