chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Virtuální přátelé

8. 10. 2012 10:29
Rubrika: vztahy

Virtuální přátelství

Ó, jak jsou Ti naši virtuální přátelé skvělí! Nikdy na nás nezvýší hlas, necítíme, jak jim smrdí ponožky a tak krááááásně se s nimi povídá. I já jsem si tuhle říkala, jak je to zvláštní, že lidem, které jsem nikdy neviděla naživo, o sobě řeknu tolik věcí. Jak ten monitor snese všechno.

Je skvělé, že s lidmi, kteří jsou daleko, můžeme rychle komunikovat. Přes skype může být maminka s dítětem ve spojení, i když je právě třeba v Austrálii. Říkám si, že se ale tím virtuálním světem nechci nechat pohltit. Vždycky se budu snažit, abych vyrazila z tepla obýváku a anonymity u počítače a šla s přítelkyní na kafe a s kamarády na pivo.

Někdy to nemusí být jen ryze virtuální přáletsví, ale i dopisování na dálku a mám sklony si lidi idealizovat. U sebe se nemůžu zbavit dojmu, že vlastně ani nechci o tuto možnost idealizování přijít. Potřebuju mít nějaké ideály, lidi, kteří se těm láskyplným bytostem aspoň blíží. Ale vím to. Jak lehce si můžu zidealizovat kamaráda, který je pár set kilometrů daleko. Ti naše domácí prdí, drobí, nesplachují, mají na sobě prastará trička a vytahané tepláky. Ten kamarád na druhé straně možná taky píše mail v trenýrkách nebo vytahaném svetru, ale to já nevidím. Může mít v pokoji neskutečný binec, protože pořád jen chatuje, místo aby popadl pracovku a vysavač. Ale to já nevidím. Taky si neodnesl talíř ze stolu, ale to já nevidím. Na mě je při našem povídání milý, ale na svou ženu nebo spolubratra křičí. Ale to já neslyším.

Ale ten virtuální kamarád či vzdálená přítelkyně mě nemůžou pohladit ani obejmout. To může jen ten domácí, byť mě na něm štve to a to a ještě tamto.

Co z toho pro mě vyplývá? Že budu vždycky dávat přednost těm skutečným lidem okolo mě, ač je to s nimi podstatně náročné než s tím vzdáleným, který je v mých představách úžasný, navoněný a velmi schopný.

Zobrazeno 3278×

Komentáře

Klarysa

Díky za článek, je dobře a výstižně napsaný.....
Já mám taky zkušenost, že než něco někomu řeknu do očí, tak to radši napíšu přes internet.... Jsou to obvykle osobní záležitosti, na které třeba v danou dobu ještě nemám, abych je osobně zdělila.....Holt za to může asi moje introvertní povaha, či co.... Takže v tomhle je to dobré, ale může to být taky zrádné.....

ruprecht

I když na dálku s kamarádem zapíjíme nějaký narozeniny, narození dítěte, ... tak si stejně s tou skleničkou neťukneme, nepodáme si ruce, ... ale přeci jen, udržíme si vztah - ale nesmí být takových "kámošů" 2 783. Je fakt, že někdy sem s někým několik hodin a stejně mu to pak raději napíšu - poděkuji za krásný čas, ...

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková