chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Úklid

1. 8. 2012 14:57
Rubrika: zamyšlení

Úklid

 Dneska jsem se konečně přemohla, vytrhala plevel a zametla chodník před knihovnou. Napadlo mě – to je ale paralela k přípravě na svátost smíření! Plevel se musí vyrvat i s kořeny, jinak se objeví za pár dní znovu. A toho různého smetí! Špačky od cigaret, spadané suché listí, prach, tu papírový kapesníček, tam obal od bonbónu. A taky se už drolí obrubník. To už nějaké moje zametání nezachrání. To už je třeba odborníka s cementem a maltou. Na pletí je třeba mít i dobré nástroje. Pokud plevel roste v mezerách mezi dlaždicemi, je nejlepší nůž. Také jsem si opatřila popelnici, kam jsem ty odpadky sypala. Nejdřív jsem vytrhala plevel, pak jsem udělala hromádky. Kdybych neměla dobré koště, tak jsem tam mohla zametat ještě večer. Tak tedy pořádné koště, které vymete i škvíry. Vymetat tam, kde to není vidět, to se člověku moc nechce. Ale on se pak ten plevel zase rychle rozroste a vesele bují i tam, kde to už vidět je. Hromádky jsem smetla smetáčkem. Ale pozor, dokonale to člověk na chodníku nikdy neudělá. Prach létá dál. I s tím je třeba se smířit. A jasně jsem si uvědomila, že kdybych milý chodník čistila pravidelně alespoň každý měsíc nebo častěji, nebyl by tak zaneřáděný a já bych měla uklizeno dříve. Byla to ale radost otočit se zpátky a vidět krásné uklizený chodník!

            Takže, moji milí, pravidelnost, dobré nástroje, trhat i s kořeny, vymést i tam, kde to není vidět a na rozdrolené obrubníky pozvat dobrého zedníka, aby to vyspravil.

Zobrazeno 860×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková