Češi hudraví

Češi hudraví

Letos opravdu nechápu ty, kteří hubují na počasí. Ano, jsou nějaké výkyvy, ale celkově je léto nádherné. My jsme to stejně čeládka. Ten, kdo se rád koupe a opaluje, hudrá, že se ochladilo. Důchodce nadává, že je příšerné vedro. Zahrádkář si stěžuje, že málo prší. Houbař si posteskne, že nerostou houby, protože neprší. Cyklista nadává, protože ho chytla na kole přeháňka. Ten, kdo má dovolenou si lebedí, že je slunečno a vedro, ale úřednice v neklimatizované kanceláři úpí a potí se.

            Podnikatel si stěžuje, že má moc práce a neumí a někdy ani nemůže se zastavit. Nezaměstnaný nadává (někdy právem) na poměry. Tlustý sice ví, že si nadměrnou konzumací jídla škodí, přesto si stěžuje na to, jak jsou potraviny drahé. Táta si stěžuje, že nemohou jet s rodinou k moři, protože nemají peníze, ale kouří o 106. Každému na druhém něco vadí, ale zamést si před vlastním prahem, umí jen málokdo. Ženy chodí nafintěné, ale usměvavou ženu, aby hledal s lupou. Závidíme si úspěch, štíhlou postavu, věk.

            Štěstí není ve vlastnění, spokojenost není v tom, že někdo má více štěstí, je to ÚHEL POHLEDU. Když mám dovolenou, je zima a prší, tak si můžu číst nebo hrát stolní hry, jet do bazénu a navštívit muzeum. Když se pařím v kanceláři, tak si pustím větrák, opláchnu se vodou a hodně piju. A přeju hezké počasí kolegyni, která  právě jela na Mácháč. Když zakopnu před zákazníkem, tak se tomu zasměju a nenechám si takovou maličkostí zkazit den. Můžu se radost ze zmrzliny i z horkého čaje. Můžu plakat, že už nejsem nejmladší a všechno mě bolí, ale taky může pomáhat těm, kteří už nemůžou vůbec.

            Kéž je naše srdce schopno vidět hezké věci a kéž jsme lidmi s nadhledem a schopností improvizace!