Odvolání arcibiskupa Bezáka

„Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.“

Přečetla jsem si v několika novinách zprávu o odvolání trnavského arcibiskupa Bezáka. A dostala jsem smsku od kamaráda kněze, který má v Trnavské diecézi přátele. A je mi moc smutno. Či spíše při své nátuře jsem hodně naštvaná. Poslala jsem mail svým dvěma moudrým přátelům, co si o té kauze myslí. „Kauzu Bezák vidím čím dál tím jasněji: je to sviňárna zorganizovaná mafií kolem emeritního arcibiskupa (agenta StB) Sokola. A litoměřický biskup se zřejmě propůjčil k "špinavé práci" - najít nějaké důvody, pro něž by bylo možné se Bezáka zbavit. Je to smutné, že i v církvi je někdy taková politika. Ale jsme jenom lidi.“ , píše jeden. Je totiž více než jasné, že tady se nehraje fér. A my, prostí věřící, se pravdy jen těžko dobereme. Ostatně jako už tolikrát. A jedním z největším mučení v jakékoliv době je NEPODAT SERIÓZNÍ INFORMACE. Vězni za 2.světové války vůbec nevěděli, kam jedou a co se s nimi děje, v dobách komunismu schválně nechávali estébáci rodinné příslušníky v nevědomosti. Protože, když člověk neví, tak má strach a rojí se spekulace.

            Nikdy jsem se moc nepídila po podivných praktikách arcibiskupa Sokola, ale kdybych se tomu chtěla věnovat, jistě najdu plný internet zpráv. Asi bych se více zajímala, kdyby se totéž dělo v české církvi. I když, co já vím, jak to opravdu bylo s „přemístěním“ pana biskupa Posáda?

            Nejhorší ze všeho je zametat problémy pod koberec, dělat, že nejsou, mlžit a hrát

„mrtvého brouka“. A to tady už bylo a ve velmi vážných věcech – např. zneužívání dětí kněžími. Pokud člověk čte pozorně evangelia, tak vidí, že Ježíš odpouštěl hříchy ze slabosti – s láskou přijímal prostitutky a celníky. Na koho byl ale velmi tvrdý, to byli farizeové. Nesnášel tvrdé srdce, pokrytectví a přetvářku. Jen těžko chápu, jak mohl arcibiskup (Sokol), ten, který má být svědkem evangelia a pastýřem, dělat to, co dělal. Připomíná mi to středověké praktiky, kdy být vysokým církevním hodnostářem se rovnalo tomu mít moc, bohatství a být zajištěný. Asi nečetl v Bibli ta několikerá „běda pastýřům“. Nebo: „Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení.“

            Pokud my, křesťané, nebude pravdiví, tak to můžeme zabalit. Mladí lidé touží po pravdě, hledají ty, kteří to, co říkají, také žijí.

            Kdybych nezažila Kristovu lásku, nevěděla o síle svátostí a nepoznala mnoho výborných kněží, tak bych katoličkou nebyla a nechtěla být.