chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

O květinách

23. 5. 2012 23:47
Rubrika: zamyšlení

Malá ochutnávka z připravované knížky, která by mi měla vyjít v srpnu

O květinách

V knihovně mi rozkvetl ibišek a klívie. Nádhera! Nedovno jsem dostala od kamráda kytičku k narozeninám. Pemýšlela jsem , proč právě květina dokáže nás ženy tak rozněžnit. A "překládám" si to takto: květina je krásná, není nikterak užitečná, ona prostě je a ukazuje ke Kráse, k Bohu. Když mi muž dá květinu, říká mi tím, že jsem krásná a že mám cenu sama o sobě. Ne proto, že jsem třeba štíhlá nebo hezky zpívám a já nevím co ještě. Květina dělá to, co má - kvete a voní. Tak mě tak napadá: nemáme i my, ženy, kvést a vonět??? Často ale spíš vadneme (no a teď mě napadlo páchneme, ale to je blbý) a jsme bez chuti a zápachu. Vadneme z různých důvodů - z přetíženosti, z nepřijetí sebe, z únavy, z rezignace, někdy třeba kvůli nemoci. Co to znamená, že žena kvete? Září jí oči, celým svým tělem vyzařuje krásu, je milá a přívětivá, laskavá a je s ní dobře. Pokud je žena šťastná, tak se to odráží na jejím těle i duši. Šťastná žena se ráda vkusně zdobí, šťastná žena se usmívá, zpívá si, tančí, ale třeba i s elánem vaří a peče. Šťastná žena nemusí být prvoplánovou krasavicí. Pravá krása skutečně vychází zevnitř. A jak může žena vonět? Ano, dobrý parfém může být velmi příjemný nebo voňavé tělové mléko. Ale to je jen jedna fazeta vůně. Voňavá žena je pro mě ta, která šíří dobro, lásku, pokoj. Je ženou vlídnou, má otevřenou náruč a srdce. Její okolí může tu její vůni nadechovat. Snad někdy může muž v její přítomnosti dostat i závrať.

Bohu díky znám kvetoucí a voňavé ženy. A poslední měsíc cítím a prožívám, že i já sama kvetu a voním. Jak to u sebe poznám? Začne to už tím, že se těším na nový den. Ráda se hezky obléknu. Koupila jsem si velké náušnice a přemýšlím, co k sobě ladí. Občas si obléknu sukni či šaty a nechodím pořád jen v džínách. Vím, že jsem ženou otevřenou, ochotnou pomáhat, příjemnou v rozhovoru (pokud tedy zrovna neskáču někomu do řeči, což se stává). Proč si se mnou tak rádi povídají manželé mých kamarádek? Proč mi i přes mou nadváhu mnozí říkají, že mi to sluší? Proč za mnou chodí do knihovny čtrnáctiletý kluk? A někdy stačí pár vět, úsměv či písnička a mám další kamarádku. Není lehké mít hodně hřiven. Hrozí dvě nebezpečí: pýcha a přetíženost. Člověk není schopen vybrat tu hřivnu, kterou chce rozvíjet, a pak nedělá nic pořádně a ve všem se plácá.

Nikdy nezapomenu na jednu návštěvu u kamarádky: slavili čísi narozeniny a na oběd k nim přišel tchán s tchyní. "Podívejte se, jakou mi dal Aleš krásnou kytku?", řekla moje kvetoucí kamarádka. Tchán, který je pořád podmačený, odpověděl:"K čemu nějaká kytka? To je jen utrácení peněz. Ani jíst se to nedá." Vím, že jsem zůstala jako opařená. A nejraději bych křičela: "Ta kytka je prostě krásná, nádherná, udělala jí radost. A že to nejste schopný vidět a pochopit, to je váš problém. Obraz se taky nedá jíst, socha, obrázek od dítěte." NIc, nic nepochopil a to je mu prosím sedmdesát.......

 

Zobrazeno 895×

Komentáře

Žuch

Není lehké mít hodně hřiven... Vskutku hrozí, že hodně promrháme...

Krasnazena

nebo, že se z toho zblázníme, což nějak momentálně prožívám já

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Nejnovější

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková