chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

Radosti tetičkování

21. 2. 2012 6:12
Rubrika: vztahy | Štítky: tema:vztahy

 

Radosti tetičkování

 

Sice mi nebylo dopřáno mít vlastní děti, ale mám pět neteří a synovce Prokopa. Barunka (bratrova dcera) je ještě moc malá, tak u ní jsem si zatím příliš "nezatetičkovala". Zato u sestřiných dětí - Julči (14). Madli (12), Prokopa (9) a dvojčat Zuzky a Johanky (7), tam jsem se už vyřádila dosyta.

Začátkem února jsme se všichni sjeli do Studence v Podkrkonoší k babičce s dědou (tedy k mým rodičům). Těšila jsem se. Navzdory třeskutým mrazům byly ideální lyžařské podmínky. Ve Studenci je prima, že můžete nazout běžky před domem a jezdit a jezdit po upravených trasách. Tak jsme každý den vyráželi. No tedy nejhorší jsou ty přípravy. "Tetóóó, kde mám rukavice? Já nemůžu najít čepici." To člověku tečou nervy. Snažila jsem se tomu předejít a čtvrt hodiny před plánovaných odchodem jsem děti nahnala, aby si každý udělal svoji hromádku - kombinézu, dvoje ponožky, čepici, rukavice, zkontrolovat lyžáky. No, ale stejně to bylo maso! Pak už ale přišla ta veselejší část. Prokop: "Teto, ty jedeš jako drak. Na klasiku jsi, teto fakt dobrá!" Jeden den koukám, Zuzka brečí. "Zuzi, co se stalo?" "Když já nechci, aby mi říkali tím ošklivým jménem." Ráno jsem totiž zahlásila: "Rubín zdraví Fishera, Rubín zdraví Rosignola." (Děti mají lyže fisherky, jediná Zuzka má rosignoly, no a ja měla taťkovy staré rubínky z Nového Města na Moravě). Děti se toho chytly a pořvávaly na Zuzku "Rosignole". A jí se to chudince nelíbilo. "Ale Zuzi, to je jen taková legrace". "Ale já nejsem žádný Rosignol. To je ten výrobce", zahlásila Zuzka plačíc.

Při jiném výletu se mě opět Zuzka zeptala: "Teto, je smrad z krabína škodlivej?" Odvětila jsem: "Není. Škodlivější jsou výfuky z aut u silnice." "No jo, teto, ale tenhle víc smrdí".

Naše hodná babička (maminka) Růženka nám vařila. A vařit pro osm hladových krků není žádná sranda. Musíte mít velké hrnce a hodně peněz:-) Do dětí to padá. A odpoledne se ptají, když už bude to kafe. To proto, že se těší na sušenky. Ale ty už pak byly na příděl, každý dvě. Odpoledne jsme si četli, hráli hry - pexeso, karty, kostky. "Škodolibé" kostky měly velký úspěch. Jen hladina hluku při hraní byla téměř nesnesitelná.... Děti neumějí prohrávat. Když má někdo o hodně míň bodů nebo kartiček v pexesu, trnu. Začínám vidět ty slizičky a pak přijde pláč. Ale holt, to se musí naučit. Taky jsem to neuměla. A ani dnes mi není jedno, když prohraju..... Já mám soutěžení ráda, a nesoutěžní typy mě rozčilují. Jak já pěnila, když holky na střední škole hrály volejbal tak laxně!

Mezi mé největší tetičkovské radosti patří to, že večer dostanu pusua křížek. Těm třem mladším čtu a modlíme se spolu. A jeden večer jsem každému z nich zvlášť řekla, že ho mám ráda. Z knihovny jsem přivezla knížku O líné babičce a náramně jsme se všichni při čtení bavili. Babička si na stará kolena plnila svá tajná přání - letět balonem, zdolat osmitisícovku, tančit v dešti aj. Nu, knížku si přečtěte. O tom, že je to prímová knížka svědčí fakt, že je již vyprodaná. Když jsme pak děj tlumočili mamince Aný, chechtala se nahlas.

Dalšími tetičkovskými radostmi, které si náležitě užívám, jsou vzájemné masáže. Děti jsou ale v nesporné výhodě. Většinou mě masírují dvě a mají to za chvíli hotové. Zato já, když mám zvládnout jedna záda, druhá, třetí, čtvrtá, pátá. Uf. No, rozděluju si to po dnech. Líbí se mi holky česat a fenovat jim vlasy. A taky mě moc baví se s nimi učit - zvláště s těmi mladšími. Ti ještě nedělají takové ty oči v sloup. Znáte to. Tak jsme s dvojčaty četli a počítali do deseti, s Prokopem opakovali vyjmenovaná slova a násobilku, Madle jsem dávala rozbory vět jednoduchých a Julču nutila do angličtiny. Ale jsou to boje, to vám řeknu. Sice mi vadí, že se Julii nechce učit, ale když jako knihovnice vidím, jak moc ji baví čtení, mé srdce plesá. Většina rodičů nutí děti číst, sestra musí Julu od čtení odtrhávat skoro násilím, aby něco doma pomohla nebo se učila. Celý jeden prázdninový den seděla v křesle a hltala Harryho Pottera. Pak mi vzala moji knížku a v dalším dni ji přelouskala. Nedávno mi říkala: "Teto, tu knížku od tebe mi zabavila fyzikářka při hodině, ale neboj, ona mi ji zase vrátí." :-) Zuzka se začíná učit hrát na klavír, tak jsme vyťukávaly Pec nám spadla, Kočka leze, Ovčáci.... Šlo jí to dobře. Johanka si vybrala housle. Potěš, Pán Bůh! Neví holka, co ji čeká a jak dlouho bude trvat, než ona ty Ovčáky zahraje. Zuzka jen klape na klapky (ať klavíristé prominou), ale Johanka se bude muset naučit správně držet housle a smyčec, táhnout smyčcem po strunách, klást prsty, najít ten správný tón. Ovčáci? Tak za půl roku nejdřív, možná za rok. Taky jsem se učila na housle. Pak jí čekají Ševčíkovy etudy, atd. atp.... Ale jsem ráda, že si housle vybrala. Prokop chtěl zase poradit, jestli si má teď ve třetí třídě vybrat po flétničce klarinet nebo raději safoxon. Tak jsem mu řekla: "Jestli chceš hrát v orchestru, vyber si klarinet, jestli spíš na zábavách, tak saxofon." Vybral si saxík:-) Kdyby všechny děti u muziky vydržely a dochodily aspoň první cyklus, byla by z nich solidní kapela - Julča a Zuzka klavír, Madla kytaru, Prokop saxofon a Johanka housle. S chutí bych se přidala.

Taky mě baví, když děti vyprávějí (tedy většinou mě to baví, pokud nemluví jeden přes druhého a pokud na sebe neštěkají). Tak se dozvím, že Ondra Soukup se dloube v nose a Katka Vopičková propadá. Že na "nábožu" probírali Noemovu archu. A taky se třeba dozvím, že knížka, kterou jsem Madle minule z knihovny půjčila, byla sprostá. Inu, tak ani Wilsonová není zárukou kvalitní četby. Ale Kája Mařík by už asi u holek neuspěl. Ovšem překvapilo mě, že zhltly knížku, kterou jsem si přivezla sobě - V ringu s Bohem. Já u ní brečela, ony ne. Asi víc snesou.....

O budoucnost mám postaráno. Nemám děti, manžel je o 13 let starší, tak myslím na zadní kolečka. S Julií jsme sepsaly smlouvičku.

"Zavazuji se, že se o tetu postarám, až bude stará a ubohá. Ona mi zase na oplátku bude hlídat děti. (a sama Julča dopsala - Pokud nás tento svět neomrzí a nepůjdeme raději do kláštera)." A ještě děti vymyslely zajímavou věc: pokud každý z nich bude mít taky pět dětí, tak jich bude 25 a když se připočítají oni a jejich partneři, je to 35. Tak se na oslavy budou muset scházet ve studenecké sokolovně.......

A tak si tak vesele tetičkuju. Jo, jo, takovou tetku by chtělo hodně maminek. Říkají mi to. Ale to víte, to je vzácné zboží!

KV 21.2.2012

 

Zobrazeno 1470×

Komentáře

HelenaH

nádhera číst o někom, koho znám!! A o místě, které znám-ikdyž je tu občas smrad:-)

Jájinka

Čte se to moc dobře. Vždycky se divím, že se do toho domečku vejdete, když se všichni sejdete ;)

Marie Kuříková (Marijanka)

Ahoj Lidu, moc pěkné. Kdyby měla Zuzka ještě někdy problém s Rossignolem, tak jí řekni, že je na tom líp než Fischeři. jelikož a protože rossignol je slavík, kdežto fischer "jen" rybář :-)

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková