Šekem a Dína

Jákobova rodina žila v permanentním nebezpečí. Neohrožovala je jen neúroda a nemoci, ale především skutečnost, že se rozpustí v pestré směsici obyvatel regionu. Jákobově rodině hrozilo nebezpečí, že ve společenství s Chivejci začnou přebírat jejich náboženství a přestanou uctívat Hospodina. Šimon a Lévi možná prohlédli Chamorovy záměry Jákobovce ovládnout a svým způspbem je prozíravě předběhli.

Znásilnění vnímají orientální národy s mnohem většími emocemi než my. Rod, jehož že ny byly znásilněny, je poskvrněn tak, že narozené dítě už do něj nepatří. Násilným sexem tehdy bylo přemoženo božstvo toho, kdo byl znásilněn. Jákob jednání svých synů neschvaluje (srv. Gn 49, 5-7). Jákobovci nepopírali existenci jiných bohů, ovšem věřili ve svrchovanost Hospodina.

Dína celý konflikt zavinila. Neměla chodit mezi šekemské ženy. Nelákaly ji náhodou pohanské náboženské slavnosti, jejichž součástí byly i různé sexuální praktiky? Šekem Dínu miloval a chtěl si ji vzít za manželku. Jeho otec Chamor ale budí podezření: Jákobovi synové by opustili Hospodina a uctívali bohy Chivejců.

Jak je možné, že si Izraelci v Tóře tento příběh připomínají, když z něho vycházejí jako zákeřní vrazi? Poznáváme, že Hospodin se ani po tomto ohavném činu od Izraele neodvrátil. S porušenou lidskostí počítá a navzdory ní se k nám sklání. Stejně jako Izraelci i my máme naději, že žádné naše křivárny, chyby či násilí nás od Boha nedokáže odtrhnout.