O čtení

Zapojili jsem se s knihovnou do iniciativy Celé Česko čte dětem - www.celeceskocetedetem.cz O čtení dětem se začalo mluvit. Ale co četba u dospělých? Nevím, jak to máte vy, ale já jsem se přistihla, že čtení je bohužel až na jedním z posledních místě v žebříčku činností, až zbyde čas. Proto moc ráda jezdím vlakem na dlouhé vzdálenosti. Když už lidi čtou, tak většinou noviny či časopisy, pak ještě knihy nutné pro vzdělávání ve svém oboru. Ale kdo z lidí v produktivním věku čte beletrii? Byl by to zajímavý průzkum. Četla jsem, že my Češi na tom jsme ve srovnání s ostatními zeměmi ještě dobře. No, vidím to na sobě - nejdřív je potřeba uvařit, vyprat prádlo, uklidit. Ve volném čase se někdy dívám na televizi a pak se na sebe zlobím, že by bylo užitečnější si číst.

Jsem moc ráda, že jsem zase objevila ROZKOŠ ZE ČTENÍ. Má to své nesmírné výhody -například se po tom vůbec netloustne. Pokud ovšem člověk při četbě nevědomky nesahá do mističky s křupkami či oříšky. Taky mám zase po čase velikou touhu vzdělávat se. Ta mi ostatně je velmi sympatická i na druhých lidech - nezakrnět,objevovat, být tvůrčí. My knihovnice máme tu výhodu, že se v knihách můžeme přehrabovat, můžeme se kochat a čichat k nim (pokud tedy nevrátí knihu silný kuřák, to je pak puch:-() Snažím se sledovat webové stránky, které pojednávají o litratuře. Pak přijde ta těžší stránka - a to je výběr. Ach, jak to je obtížné! Přečíst tuhle nebo tamtu? Mám teď dvě oblasti, které mě zajímají - výživa a biblistika. O výživě píše moc dobře Dr. Petr Fořt. V biblistice už je na výběr také dosti kvalitní literatury a to i v češtině, jinak bych se nechytala. Štve mě, že jsem víc nečetla třeba na střední škola, dohnat se to už nedá, ale nevadí.

Kdo rád čte, nebude se nikdy nudit. Myslím, že i maminky malých dětí kousíček času na čtení urvou-- třeba pět minut na záchodě. Nabízí se knížky povídek či třeba edice Na minutu S v Karmelitánské nakladatelství. Moc bych se přimlouvala za to, aby čtení nebylo až někde na chvostu činností, které běžně děláme. Abychom ho posunuli aspoň doprostřed. Čtení nás rozvíjí, obohacuje slovní zásobu, můžeme navštívit změ, kam se nikdy nepodíváme, prožít příběhy lidí různých historických dob, objevit krásu rodného jazyka. A že to s ním někteří autoři náramně umějí! Taková čeština Čapkova, Klímova nebo Lustigova, to je pošušňání:-)

O nás knihomolech platí - ČTU, TEDY JSEM.

Lída Křivancová