Jakpak je to s tou věrností?

Jakpak je to s tou věrností?

Minulý týden jsem napsala úvahu o věrnosti a uvědomila jsem si, kolika lidem ji vůbec nemůžu poslat, protože by je zranila, dotkla by se jich. Tito lidé nejsou přece o nic horší než ostatní jen proto, že svůj vztah nezvládli, že jsou rozvedení nebo nějak jinak zranění ze vztahu. Dokdy lze vztah udržovat, dokdy má cenu do něj investovat?

         Co poradit kamarádce, jejíž muž pije a ona je na pokraji sil? Vidí, že se hádky a napětí přenášejí na děti. Co říci jiné přítelkyni, kterou muž psychicky deptá? Který se rozohní jen proto, že se o pět minut opozdila, protože jednoduše potřebovala na záchod? Srdce mi krvácí, když vidím, jaké je soužití se sobci, lidmi, kteří mají mindráky, kteří nedopřejí partnerovi kousek svobody. Lidi, kteří druhé ničí. Takhle to chtěl Bůh? ?? Nechtěl. Myslím, že pokud je z jedné strany manželský slib velkou měrou pošlapáván, není někdy možné zachovat ho ani z druhé strany. Pokud v manželství dochází k týrání a ne jen fyzickému, je přímo nutné odejít. Často ale ty ženy nemají kam, často mají problémy s penězi a ještě se potýkají s příšernými, i když většinou falešnými výčitkami svědomí. Kéž by v naší katolické církvi nalezly milujícího Boha, chápající bližní, kteří nesoudí, ale naslouchají. Kněze, kteří podají pomocnou ruku.

         Víte, jak je obtížné nezhroutit se, když je vám 25 let, manžel je vám soustavně nevěrný a vy se rozvádíte? Vracíte se zpátky k rodičům s perspektivou, že byste měla už zůstat sama, protože jste dala slib věrnosti? Ale ten druhý o vás nestojí. Co dělat, když vám po roce manželství muž řekne, že vám tedy ještě odpustí (nějaký drobný poklesek), ale už naposledy.

         Kolik bolesti zažívají moje kamarádky, věřící katoličky, když se z manželství vytratí láska a úcta? Postačí věrnost? Kolik mužů si dělá nárok na sex v manželství. Jsi přece moje žena! Ale není menším hříchem, když se spolu před svatbou vyspí dva lidé, kteří se mají rádi než když je k sexu donucena žena muže, který ji nemiluje, jen potřebuje ukojit své pudy?

Nezlobte se za moji otevřenost. Jsou věci,  o kterých se nemluví, které se tutlají. Ony daly slib, nechtějí utíkat. Ale unesou to, snesou to???

         Opravdu Bůh chtěl věrnost za každou cenu? Takovou, kdy je jeden z partnerů utlačovaný a nemůže volně dýchat? Takovou, kdy se bojí přijít domů s obavou, co zase bude, jakou bude mít protějšek náladu. Mnoho žen statečně snáší příkoří, obětuje se, ale myslím, že to má své hranice. Pokud je tu teror fyzický či psychický. Ano, my křesťané se můžeme modlit za své partnery. Můžeme mít víru ve druhého, že se změní. Ale síly každého z nás jsou omezené a Bůh nechce, abychom byli celí život nešťastní. O tom jsem přesvědčená. Ježíš přišel, „abychom měli život a měli ho v hojnosti. „

         Manželství je velká sázka do loterie. Nikdy nevíte, zda se ten druhý nezmění. Brali jste si optimistu a teď máte bručouna, chtěli jste vandráka a je z něj lenoch. Kdo se ale většinou nezmění je sobec a alkoholik.

Moje milé bojující a trpící kamarádky, mám vás ráda.