Ach ta naše příjmení

Ach ta naše příjmeníJ

V knihovně máme dva čtenáře, kteří jsou stejný ročník a i křestním jménem se jmenují stejně. A jako na potvoru chodí občas ještě do knihovny ve stejný den. Ten jeden se jmenuje Tichý, druhý Tupý. A co se mi povedlo? Pan Tichý je noblesní pán, chodívá v kravatě. A já na něj: „Pane tupý, chcete vytisknout seznam knížek?“ „On se na mě zamračeně podíval a povídá: „Já možná tupý jsem, ale jmenuji se Tichý.“ Krve by se ve mně nedořezal.

            Ale to není všechno. Když má takový Jan Neveselý obchůdek s Dárky pro radost, František Farář místo, aby sloužil mše, provozuje autodopravu, Miloslav Vlk byl hlavním pastýřem ovcí. Otmar Kaplan kaplanoval v Otmarovicíh. Nebo když se paní chtěla představit a říká: „Já jsem Tlustá a protějšek místo, aby odpověděl: „Novák“, pronesl: „Ale není to tak hrozný.“ paní Tlustá je tenká, paní Šťastná nešťastná, paní Chytré nebylo zhůry dáno a  paní Pokorná je nafoukanáJ))))))))))

            Když jsem byla na střední škole – poštovní – a měli jsme telekomunikační provoz, ležely nám na lavicích telefonní seznamy. Protože jsem se občas nudila, našla jsem si v abecedě Vy a četla. No, uznejte, když čtete za sebou Vyhlídal, Vykládal, Vykydal, Vykysal. Vyskočil, Vystrčil, Vyzáblý, nesmějete se taky? Já se řehtala. A protože paní učitelka nevěděl, proč a těžko by se mi to vysvětlovalo, skončila jsem na chodbě.

No a to ani nechci probírat příjmení hanlivá. Manžel mi doteď nevěří, že se mi v mé rodné vísce za moje příjmení Jebavá nikdo nesmál. Dnes už jsem náležitě poučena.

Ale vrcholem všech hrátek s příjmeními je myslí ta skutečnost, že svého času byl farářem v Hrobě pater Mrtvý. Dovedete si představit hrůzu toho nebožáka, který si chtěl v Hrobě na faře domluvit třeba křtiny a v telefonu se ozvalo: „Mrtvý, Hrob, prosím. Jo, ještě tak funus….

Lída Křivancová