chtěla bych se dělit o to, na co jsem přišla nebo o to, co je pro mě vzácné

křesťan a psychoterapie

27. 5. 2010 16:39

Rozhovor s Mgr. Jiřím černým, psychoterapeutem:

Člověk je bytost nejen tělesná, ale také dušení a duchovní. Všechny oblasti jsou propojené, jedna ovlivňuje druhou. Duševní a duchovní život se někdy i vzájemně prolínají. Při problémech tohoto rázu by bylo ideální, aby psychologové a psychiatři spolupracovali s kněžími a naopak.

 

Sama mám tu zkušenost, že se i jedna vzdělaná a zbožná přítelkyně divila, proč chodím na psychoterapii. Mohla bych si to prý vyřešit s Bohem a měla by mi stačit modlitba a svátosti? Jak byste na tento postoj reagoval?

 

Nevím, jak bych reagoval, ale myslel bych na to, do jaké míry má jasno v pohledu na Ježíše Krista jako pravého Boha a pravého člověka v jedné osobě. Její postoj k psychoterapii naznačuje, že nejspíš zdůrazňuje božství Ježíše na úkor jeho lidství. To se v důsledcích projevuje v postojích a názorech na všechno možné, kdy je preferované nadpřirozené před přirozeným a duchovní před tělesným. Ale takováhle nerovnováha vždy znamená ohromné úskalí, stejně tak i v opačném případě, je-li položen důraz na lidství Ježíše a opomíjeno jeho božství. V obou případech hrozí z teologického hlediska pád do jednoho ze dvou základních kristologických bludů, z psychologického hlediska pak nerovnováha, nestabilita, zastavení zdravého vnitřního vývoje, následně pak i nemoci těla a duše a nakonec zkrut, zkrat a zmar, abych citoval klasika...

 

Dá se nějak vymezit hranice mezi problémem a hříchem?

 

To je podobné. Problém, potíž, nesnáz vyžaduje řešení, a nemá etický rozměr. Hřích vyžaduje odpuštění a etický rozměr má. Nejčastěji se ale obé vyskytuje současně, (a jsme opět u tajemství Ježíše Krista), a potom je třeba náležitě ošetřovat obě roviny...

 

Kdy by měl kněz poslat svého penitenta k psychologovi, event. k psychiatrovi? Dá se to nějak zobecnit?

 

Stručně a velmi zjednodušeně: 1) psychické potíže trvají delší dobu – týdny, měsíce, roky 2) potíže progredují, stav se zhoršuje 3)dostaví se i nové somatické příznaky – spánek, břicho, hlava, dýchání, srdce, prohlubující se únava, cokoli tělesného.

 

Jak se díváte na modlitbu za uzdravení u psychicky nemocných lidí? Asi by měla jít pomoc psychoterapeuta a duchovního ruku v ruce?

 

Záleží především na tom, jak tato modlitba probíhá a jak vypadá. Hrozí, že emočně vypjatá atmosféra modlitebního společenství může psychicky labilního člověka znejistit a znepokojit, případně nastartovat i neblahé psychopatologické procesy. Hrozí, že pokud nebude psychicky nemocný vyslyšen tak, jak si představoval, bude mu chybět vnitřní potenciál, aby zvládl pocity zklamání, ztráty naděje, hněvu, závisti, bezvýchodnosti, odmítnutí Bohem. Hrozí, že si sám podrazí nohy tím, že bude obviňovat sám sebe, svou slabou víru a že se propadne do ještě větší izolace a beznaděje.

Kvalitní spolupráce psychoterapeuta a duchovního by vytvořila předpoklad, že tyto hrozby budou dobře ošetřeny a  zvládnuty a byla by jistě ku prospěchu všem zúčastněným.

 

 

Zobrazeno 2581×

Komentáře

jondra

Lúthien: díky

kacarovi3

Někteří svou úchylku mohou cítit,jako hřích a nesvěří se s tím knězi-bojí se odsouzení.Potom žijí stále v rozporu s Bohem a přitom tolik touží po Boží lásce.Síla víry může úchylku převážit ale vždy tam v člověku bude a bude stále číhat na krizi ve víře.Péče psychiatra není na škodu.Pavel.

Zobrazit 10 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková