Za češtinu krásnější

Nejčastější prohřešky proti češtině aneb za rodný jazyk krásnější

Nevadí mi nespisovná čeština, co mi vadí je nedbalý písemný projev.

Velmi se o prznění jazyka zasloužili na „moudří a ušlechtilí“ politici.

Co tahá za uši mě a v písemné projevu mě hned trkne:

1. aby jste – „Prosím, aby jste mi odpověděli na tento mail.“ Správně časování slovesa být v podmiňovacím způsobu je takovéto:

      1. já bych, 2. ty bys, 3. on by, 1. my bychom, 2. vy byste, 3. oni by

Správně je tedy ABYSTE, KDYBYSTE. Např. „Žádám vás, abyste přišli všichni a včas. Kdybyste měli problémy, zavolejte nám.“ Bohužel se tyto chyby vyskytují i na návodech k výrobkům, v novinách a časopisech.

2. špatné používání zvratných sloves:

Správně je měl „by ses mýt“,  měl „by sis čistit uši“ a nikoliv různé paskvily typu: „Mohl by jsi dnes přijít, aby jsme si popovídali?

3. přestáváme používat přivlastňovací přídavná jména – správně je Janiny sestry a ne sestry Jany, Liduščino trápení a ne trápení Lidušky, Petrův kufr a ne kufr Petra. Jak říká Ladislav Smoljak v jednom rozhovoru o češtině: „Náš kolega z divadla jednou pronesl: „Šel jsem přes most Karla do divadla národa na operu stěna čerta. Ale nejsem si jistý, zda tohle není vítězství Pyrha.“

4. „otomismus“ – všechno je o něčem. Manželství by mělo být o lásce, vztahy jsou dneska hlavně o penězích, politika je o rozdělení moci, atd. atd. Jsme líní používat plnovýznamová slovo. Správně česky je pouze vazba „kniha je o přírodě, film byl o válce apod.“

5. nadměrné používání některých slov – např. „nicméně, potažmo“ a spousta jiných

6. v západních Čechách mě tahá za uši – ovo – Ježíšovo učedníci, Jirkovo žena. Ale pozor pouze střední rod má koncovku OVO – Pavlovo kolo, Jitčino dítě

Pá LídaJ))))))))))))))))))))))))))))