Zamilovanost

Boží slovo říká, že "kdo hledá, nalézá". tak jsem v právě čtené knížce našla lék přesně na to, co mě akutně trápilo. Aleluja:-))))))))

Často se zamilujeme i po dlouhých letech manželství nebo dlouho poté, co jsme se rozhodli pro celibát. I v situaci, kdy žijeme ve šťastném manželství, nás upoutá určitý muž či žena. Hledíme na něho či na ni a uvědomujeme si: tohle je láska na první pohled. Spousta lidí propadá v takovém okamžiku panice, že si zničí vlastní manželství. Na zamilovanost není léku. Záleží ovšem na tom, jestli budu s danou situací zacházet zodpovědně a jestli dokážu zkušenost zamilovanosti uvést do souladu se svým dosavadním pojetím života. Zamilovanost ze sebe nedokážu vymýtit. Může to být ale také připomínka, abych vědoměji prožíval a zohledňoval emoce a tužby duše, které v manželství či v celibátním životě přicházely příliš zkrátka. Stane-li se, že se zamiluji do nějakého muže či ženy, prožívám znovu to, že jsem schopen lásky. Uvědomuji si lásku hluboko v sobě. Sice byla probuzena jiným člověkem, ale je to moje láska. Mnozí ale upadají do závislosti na druhém člověku a dostávají se do turbulencí se svým dosavadním životním konceptem. C.G.Jung tvrdí, že zamilovanost má vždycky něco společného s projekcí. Zamiluji se do určitého člověka, který žije něčím, co je i ve mně, ale co jsem doposud nedostatečně naplňoval. Proto je zamilovanost vždycky zároveň výzvou, abych žil intenzivněji tím, co jsem zatím zanedbával. Čím plněji realizuji to, co ve mně ten druhý probudil, tím méně mi hrozí závislost. Druhého člověk můžu přijímat s vděčností. Smím si připustit svou zamilovanost a přitom nemusím mít strach, že musím opustit člověka, se kterými žiji ve svazku lásky. Zamilovanost je cestou, po které mohu dojít do bohatství vlastní duše a rozvíjet je.

Alselm Grün – Velepíseň na lásku, KN 2009, str. 96 - 97