Náměty na postní dobu

Náměty na postní dobu

Blíží se doba postní a já si říkám: Uf, zase bych si měla něco odpírat, modlit se křížovou cestu, rozjímat o utrpení. Nebo že bych to letos vzala trochu z jiného konce?

Už delší dobu u sebe pozoruji zvláštní roztříštěnost, roztěkanost a nesoustředěnost. Soustředit se znamená zaměřit se na střed. Středem života křesťana má být Bůh. V postě nejde v první řadě o odpírání ani o rozjímání o utrpení, ale o obrácení.

Můžu se zaměřit na modlitbu, setkat se s Bohem a opravdu s ní pobýt. Místo brouzdání po internetu by mi možná pomohlo rozjímavé čtení knihy.

Možná bych mohla trochu omezit své „rozvětvené kontakty“ a nasávat, aby bylo co dávat. Aby moje studna v nitru nevyschla.

Místo psaní smsek bych se mohla více soustředit na živé lidi okolo sebe a věnovat jim soustředěnou pozornost.

Místo odpovídání na vzkazy na Signálech si pořádně připravovat besedy pro děti v knihovně. (Tady si každý může najít něco konkrétního přesně pro sebe).

Toužit po tichu a dělat mu ve svém životě a ve všedním dni prostor.

Mohla bych zapojit pár lidiček a udělat křížovou cestu pro děti.

Udělat si čas jít ve všední den na mši.

Není od věci si třeba vyklidit skříň. To nám jasně připomene, že je třeba uklidit také ve svém nitru.

Víkendová postní duchovní obnova je skvělý tip. Už jsem přihlášená. J

Chtěla bych se zaměřit na střed. Ze své velké rozervanosti a nesoustředěnosti přijít ke Středu. K Bohu a k Ježíši, který je „Králem a středem všech srdcí.“