Extrovert a mobil

Extrovert a mobil

Pokud nemá člověk mobil služební, na který mu volají podřízení a nadřízení a zákazníci, tak se mobil může stát takovou "krabičkou lásky". Když člověk chodí do práce a má pořád co dělat, tak samozřejmě mobil pořád nesleduje. Ale přijde nemoc, ležíte v posteli, tak čekáte na pípnutí. Možná je to taky nemoc - čekat na pípnutí.:-) Dokážu už pochopit, že pro mladého člověka je ztráta mobilu ztrátou obrovskou. Najednou je "out", je bez spojení, bez kontaktu, "ztratil přátele". I já jsem si musela přiznat, že jsem závislá, závislá na pípnutí. Funguju na principu pochvaly, uznání a lásky. Samozřejmě, že mám některé staré smsky uložené a čtu si je, když je mi ouvej. Ale taková "nová š´táva do žil", to je pane něco! Do zpráv píšeme i to, co bychom tváří v tvář vyslovili jen stěží. Mám pár kamarádek "dopovaček". Ty umějí tak povzbuzovat, že by za to měly dostat medaily.

No řekněte taková věta: "Jsi plnokrevná žena, máš krásné dary" - to je přece nádherné. A ještě když víte, že se nepodbízejí, ale myslí to vážně. A taky mám od jednoho staršího kamaráda uloženou smsku tohoto znění: "Moc ti to slušelo, i když jsem ti to neřekl". Ta pomáhá, když se podívám do zrcadla a vidím, že deset kilo přebývá:-) A pak tam je tahle: "Vždycky tě budu mít rád jako svou sestru, to se nikdy nezmění." A jedna pro mě klíčová: "Jsem rád, že JSI a že tě znám." Tohle je pro mě asi nejdůležitější věta v životě. Dotyčný nepíše, jsem rád, že jsi laskavá, milá, ochotná pomoci, ne, je rád, že jsem. Moje prostá existence je pro někoho darem. Skoro vždycky mě tahle věta dojme. A taky tam mám dvě krásné odpovědi od kamarádek, když jsem se jim ve verších svěřovala, že se mi nedaří hubnutí a že jsem kilo ztloustla.

Básnířko milá má,

netrap se s kilama.

Těžké věci musíš snášet,

oporou být davům,

ať depresi nepropadneš

či podobným stavům.

Teď už víš, jak kila ubrat

nepodléhej panice.

Láska, pokoj, blízkost muže

je ti třeba nejvíce. Ta je prímová. To je od Jitky

Ó, ty múzou políbené,

kilečkem neš´tastně navštívená,

můžešdobré mysli býti,

i s kilečkem přátel míti.

A to je to štěstí pravé,

býti mysli nenas....   - tak to je od Dany

Pro kamarády, kteří mě neznají tak dobře jako pár přátel, musím občas vypadat jako šílenec.

Jsou rána, kdy rozešlu deset zpráv s biblickými citáty nebo jen s pozdravem. Budu-li upřímná, moc se těším na odpovědi. Ale někdy přijde třeba jen jedna..... To je pro pro mou dušičku málo.

A to tam třeba napíšu větičku NAPIŠTE. Ale někdo asi mobily nemá rád nebo doposud nevěděl, že jsem závislá na pípnutí. Na Popeleční středu jsem si dala předsevzetí, že mobil nezapnu. No, měla jsem co dělat. Ale to vzrůšo druhý den ráno - píp. ppí, píp:-)

Bůh pro nás takových krásných smsek napsal spoustu. Nestačí sytit se slovy lidskými, byť jsou krásná a povzbudivá. Poslední dobou mi od Pána přicházejí takové vzkazy, že mě to až dojímá k slzám. Jsou chvíli, kdy žasnu, jak ta slova padnou přesně do situace. Myslím, že je Bůh posílá každému z nás a jsou "šitá na míru". Dokonce ke mně promlouvají i slova z jiných knih. Třeba nedávno jsem četla v knize o Janu Masarykovi, že byl tak "plný citů a emocí a práce s nimi pro něho znamenala velkou námahu." Musela jsem se nahlas smát. Jé, nejsem sama! A takový velký člověk jako Jan Masaryk prožíval přesně to, co já. Taky on lidem psal, že je má rád. A  vedle něj byl chladný prezident Beneš - taky si tam můžu dosadil svoje beneše:-) A Bohu díky za ně:-)))).