Otevřený dopis sv. Máří Magdaléně

                                                                                Karlovy Vary 25.ledna 2010

Prosím nepohoršujte se. Je to otevřený dopis. Zkuste o něm nejdřív přemýšlet a mějte na paměti, že jako lidé jsme každý hodně jinýJ

Otevřený dopis svaté Máří Magdaléně

Milá Máří Magdaléno,

jsem si téměř jistá, že s problémy, které mě trápí můžu jít pouze za tebou. Bojím se, že ani taková sv. Terezie z Lisieux, ba ani Matka boží by mě v tak delikátní záležitosti nepochopily.

Měla jsi s Ježíšem tak blízký vztah, že se toho chopili nejrůznější pisálkové a udělali z vás mileneckou dvojici. Já ale věřím evangeliím a i tam je poznat, že jsi ho velmi milovala. Víš, Máří, jsi mi sympatická i svou minulostí. Jasně, hledala jsi lásku, tam kde nebyla, a po troškách ji rozhazovala. Byla jsi všech a ničí, ale byla jsi opravdová, šla jsi do věcí naplno, byla jsi plná touhy a možná i vášně. Víš, Máří, i já jsem plná touhy a vášně. A pořád to moje nitro nějak nejde dohromady s představou tiché zbožné katoličky. Byly chvíle, kdy mě to štvalo a vůbec jsem si s tím nevěděla rady. Teď už mi bude brzy čtyřicet a jsem ochotná připustit, že sama touha po lásce a vášeň nejsou špatné. Jde o to, jak se využijí a kam se nasměrují.

            Když se o Velikonocích čte, jak jsi šla časně zrána ke hrobu, tak prostě cítím, že tvoje láska byla neklidná, nedala ti pokoje, chtěla jsi prokázat ještě poslední službu svému Pánu. A pak je tam ten moment se zahradníkem, kdy tě Ježíš osloví jménem a řekne ti, aby ses ho nedotýkala. Víš, Máří, kdybych se mýlila, tak mi to dej vědět, ale já jsem přesvědčená, že jsi Ježíše zpočátku prostě milovala ne jako Boha, ale jako chlapa. A učila ses ho milovat správně. A to je to, proč ti píšu. Mohla bys mě to naučit? Nejenom ve vztahu ke Kristu, ale ve vztahu k mužům. Mohla bys mi vyprosit vášnivou lásku k mému muži a správnou lásku i jiným mužům? Víš, Máří, moc to nezvládám. Jako kdybych vždycky potřebovala si na ty muže sáhnout…. Tak ráda bych láskou neplýtvala, tak ráda bych, aby moje láska druhé, ale i mě samotnou živila a neničila. Tak ráda bych, aby moje vášeň sloužila druhým ke spáse. Ale pořád narážím – na nepokoj svého srdce, na touhy, které nejsou naplněné, na svém limity.

            Máří, moc Ti děkuju za Tvou cestu k Bohu, za tvoje zrání, za Tvoje hluboké srdce, za Tvoje tělo, za tvoje slzy, za hloubku Tvojí lásky. Myslím, že právě ty, ze které Ježíš vyhnal zlé duchy (a teologie je teď vedlejší), ty můžeš chápat nás, které nezapadáme do škatulek tichých zbožných křesťanek. Chápeš nás, které zápolíme se svou sexualitou, se svou vášní, se svým hlučným temperamentem. Máří, vyprošuj nám, ať všechny tyhle mohutnosti, necháme Kristem uzdravit, ať je dáme do služby. Ať se jich nebojíme.

Sv. Máří Magdaléno, jsi pro mě darem. Oroduj za mě i za všechny podobné! AMEN.