Pár praktických rad pro dobré manželství

Ráda bych upozornila na několik věcí, které dle mé zkušenosti pomáhají, aby láska v manželství nevyhasla:

1. rituály - např. taková pusa před odchodem do práce, vypadá to jako drobnost, ale je důležitá, nebo nějaké mazlivé oslovení, kterému bude rozumět jen vy dva, společný nedělní oběd. Rituály jsou moc důležité v době, kdy budete prožívat těžkosti nebo procházet nějakou zkouškou. Známý psycholog Jaro Křivohlavý zmiňuje v jedné své knížce, že s manželkou chodili na procházky. A tam druhému bez komentáře řekli, co mu na tom druhém vadí -  a byly to třeba i drobnosti např. příliš sladká rajská omáčka. Když se jde, jdou i myšlenky. Procházky jsou jistě smysluplný rituál.

2. manželství bude dobré tehdy, když každý z vás bude pracovat na svém duševním a duchovním růsta, když se budete stávat lidmi vzdělanými, moudrými a sloužícími

3. je třeba trávit čas spolu, ale také dát druhému prostor, aby dělal to, co ho baví, aby rozvíjel i tu zálibu, kterou třeba nemáte společnou.

4. mít dobré přátele, s kterými byste mohli probívar záležitosti obyčejné, ale u kterých najdete pochopení i v těžkostech, ať vaše manželství není uzavřené, ať umíte přijímat hosty, společně děláte něco pro druhé

5.slunce ať nezapadá nad vaším hněvem - toto je zásada, kterou jsme slyšela od několika dlouhotrvajících manželství - je-li nějaký problém, snažit se ho vyřešit před tím,, než jdete spát. S tím vlastně souvisí důležitost vzájemné komunikace - mluvit i naslouchat, pokud tě druhý naštve, tak mu to v klidu řečtia vysvětli, čím tě naštval. Nech partnerovi čas, aby ti vysvětlilpro to či ono udělal. Nesumíruj si hned v hlavě odpověď, ale naslouchej.

6. Ke čtení doporučuji knížku Pět jazyků lásky. - Gary Chapmann

a) laskavé slovo - "mám tě rád, jsi úžasná"

b) soustředěná pozornost - naslouchat druhému, kdykoliv to potřebuje

c) dárky - kytička, čokoláda, i když ten druhý zrovna nic neslaví

d) dotyky

e) konkrétní skutky služby - např. umyté nádobí, opravené topení

 Někteří manželé si napsali, jak projevit druhému lásku tak, aby to cítil.tohle bývá někdy v manželstvích problém.

Jana byla zvyklá, že její tatínek byl nejspokojenější, když mu maminka naložila plný talíř vonícího jídla, tak to také manželovi dělala. A bylo je divné, že je nespokojený. On by byl radši, kdyby se s ním žena mazlila. Jeho "jazyk lásky" byl jiný. Jedni známí manželé se v tomto velmi míjejí a i když se mají rádi, jsou nešťastní. Pavel ukazuje Marušce lásku slutekem - dva roky dřel a předelával starý byt a čekal, že ona td bude spokojená. Ale ty dva roky neměl čas ženě říct, že ji má rád, vůbec neměl čas ji vyslechnout a ona chřadla. Teď je byt dokončený, ale Pavel Maruščiny potřeby stejně nenaplňuje. Řekla mu to? Maruška ví, že potřebuje slyšt, že ji má manžel rád. Když jí někdy řekně, že jí to sluší, je to pro ni impuls, ze kterého dokáže dva týdny žít - pracovat, starat se o děti i o domácnost.

7. mnoho návyků a způsobů si neseme ze svých původních rodin. Vy oba máte to štěstí, že se vaši rodiče mají rádi a vydrželi spolu mnoho let, prožili radosti i bolesti. Máte na co navazovat. Přesto vaše manželství bude originální. Když nechápu, proř parter krájí chlebě takhle nebo divně skládá ponožky, neměl bych se mu vysmívat. Dělá to prostě jen jinak.

8. Nakonec citát: "Celý život spočívá v tom: NAUČIT SE MÍT RÁD. Je to proces, cesta, která nekončí. Kardinální blbost je chtít druhého předělávat k obrazu svému. Mnohem většinou umění je učit se ho mít rád takového, jaký je.